Karel Pacner
Kosmonauti na pokraji smrti

2018 | Nakladatelství Plus

„Jediný způsob, jak se můžeme dostat za hranice možného, je ponořit se do nemožného,“ Arthur C. Clarke Člověk vzhlížel ke hvězdám odnepaměti, ale ještě před méně než sto lety se zdálo být oním nemožným, pro lidstvo nepřekonatelným úkolem proniknout za hranice vesmíru. Od Gagarinova letu se stali kosmonauti nefalšovaným…i hrdiny doby, ovšem málokdo domýšlel rizika, která podstupují – dokud se neobjevily zprávy o mimořádných potížích během jejich výprav, což obě velmoci studené války nerady přiznávaly. Tito lidé vstupovali na půdu naprosto neprozkoumanou, stávali se doslova pokusnými králíky. Věhlasný popularizátor vědy Karel Pacner odkrývá chvíle, kdy kosmonautům hrozilo smrtelné nebezpečí, a oni ho svým ohromným úsilím a improvizací zvládli, ale i tragédie, kterým se nedalo zabránit. Posádka Apolla 13, na němž explodovaly životně nezbytné systémy, dokázala za pomoci odborníků na Zemi překonat všechny obtíže a vrátit se na Zemi. Neexistuje bezchybná technika, která se neobejde bez lidských obětí. Takový je zákon pokroku. Třebaže si Vladimír Komarov uvědomoval nedokonalost Sojuzu, usedl do něho – a potom bojoval o zvládnutí svého stroje a svůj život, bohužel marně. Trojice Rusů v lodi Sojuz 11 zahynula během několika vteřin, protože se předčasně otevřel odvětrávací ventil – neměla možnost bojovat o své životy. Naopak Alexej Leonov se během výstupu do volného vesmíru dostal do zapeklité situace, na kterou nebyl připraven, a přesto ji zvládl. Ponořte se do dobrodružství kosmických letů! „Jediný způsob, jak se můžeme dostat za hranice možného, je ponořit se do nemožného,“ Arthur C. Clarke Člověk vzhlížel ke hvězdám odnepaměti, ale ještě před méně než sto lety se zdálo být oním nemožný…m, pro lidstvo nepřekonatelným úkolem proniknout za hranice vesmíru. Od Gagarinova letu se stali kosmonauti nefalšovanými hrdiny doby, ovšem málokdo domýšlel rizika, která podstupují – dokud se neobjevily zprávy o mimořádných potížích během jejich výprav, což obě velmoci studené války nerady přiznávaly. Tito lidé vstupovali na půdu naprosto neprozkoumanou, stávali se doslova pokusnými králíky. Věhlasný popularizátor vědy Karel Pacner odkrývá chvíle, kdy kosmonautům hrozilo smrtelné nebezpečí, a oni ho svým ohromným úsilím a improvizací zvládli, ale i tragédie, kterým se nedalo zabránit. Posádka Apolla 13, na němž explodovaly životně nezbytné systémy, dokázala za pomoci odborníků na Zemi překonat všechny obtíže a vrátit se na Zemi. Neexistuje bezchybná technika, která se neobejde bez lidských obětí. Takový je zákon pokroku. Třebaže si Vladimír Komarov uvědomoval nedokonalost Sojuzu, usedl do něho – a potom bojoval o zvládnutí svého stroje a svůj život, bohužel marně. Trojice Rusů v lodi Sojuz 11 zahynula během několika vteřin, protože se předčasně otevřel odvětrávací ventil – neměla možnost bojovat o své životy. Naopak Alexej Leonov se během výstupu do volného vesmíru dostal do zapeklité situace, na kterou nebyl připraven, a přesto ji zvládl. Ponořte se do dobrodružství kosmických letů!

Vyberte kus

Stav

Nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 3. 11. 2025

	Stav Nová	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 3. 11. 2025	~~399 Kč~~ 339 Kč
	Stav Velmi dobrý V textu podtrháno tužkou	Skladem pro e-shop	~~199 Kč~~ 189 Kč

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	437 , 8 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	8025907856
ISBN:	9788025907856
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 9. 2025 9:55
Číslo položky:	1373567

O autorovi

Karel Pacner

Karel Pacner byl český publicista, žurnalista a spisovatel. Hned po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor pro popularizaci vědy. Po čase zde vedl sobotní přílohu. V roce 1969 byl jako novinář v USA na startu mise Apolla 11. Později začal psát knihy o kosmonautice a vesmíru, po roce 1989 i o nejnovějších dějinách a špionáži. Jen dvě z jeho knih patří do žánru sci-fi. V listopadu 1989 byl jedním ze tří zástupců šéfredaktora Mladé fronty, kteří řídili chod redakce, než byl zvolen nový šéfredaktor. Pracoval i v MF DNES, na kterou se na podzim 1990 přetransformovala Mladá fronta. Na jaře 2001 odešel do penze. I nadále spolupracoval s MF DNES a s některými dalšími časopisy, rozhlasem a televizí. Byl členem Klubu autorů literatury faktu a Obce spisovatelů. V roce 2008 se podílel na kritice financování občanské iniciativy Ne základnám. Obdržel ceny za popularizaci Akademie věd ČR a Rady vlády pro vědecký a technologický rozvoj ČR. V dubnu 2021 se objevil návrh udělit mu i státní vyznamenání.

Více od autora