Adam Mickiewicz
Konrád Wallenrod

1976 | Nakladatelství Odeon

Novým mistrem Řádu německý rytířů se stává po Evropě vyhlášený rytíř a hrdina. Je původem Litevec, avšak o jeho původu rytíři vůbec nic nevědí. Hrdina ale na svou rodnou zem nezapomíná, ba naopak. Musí totiž splnit dávný úkol, jež si kdysi předsevzal, aby ochránil Litvu před řádem, který ohrožoval její existenci a způs…obov al jí neustálá příkoří. Využívá proto svého důležitého postavení v hierarchii a pokouší se vojska, kterým velí, zlikvidovat. Je pro to ochoten obětovat naprosto vše, i vlastní život. Novým mistrem Řádu německý rytířů se stává po Evropě vyhlášený rytíř a hrdina. Je původem Litevec, avšak o jeho původu rytíři vůbec nic nevědí. Hrdina ale na svou rodnou zem nezapomíná, ba naopak. Mus…í totiž splnit dávný úkol, jež si kdysi předsevzal, aby ochránil Litvu před řádem, který ohrožoval její existenci a způsobov al jí neustálá příkoří. Využívá proto svého důležitého postavení v hierarchii a pokouší se vojska, kterým velí, zlikvidovat. Je pro to ochoten obětovat naprosto vše, i vlastní život.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	117
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Radomír Kolář
Překladatel:	František Halas
Edice:	88. svazek ed. 88. svazek ed. Nesmrtelní
Vydání:	Vydání třetí, v Odeonu druhé (první ilustrované)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 10. 2024 10:10
Číslo položky:	1026735

O autorovi

Adam Mickiewicz

Adam Bernard Mickiewicz byl polský spisovatel, představitel polského romantismu. Narodil se ve vesnici Zaosie u Novogrodku , kde později studoval dominikánskou školu. Vystudoval na universitě ve Vilniusu a od r. 1819 vyučoval literaturu, historii a práva. Stal se jedním ze zakladatelů tajného spolku Filomatů a Filaretů. V té době se zamiloval do Maryly Wereszczakové, která se ale vdala za bohatšího hraběte Puttkamera. Tato nešťastná láska se projevila v autorově tvorbě. V roce 1823 byl zatčen i se svými přáteli a později vypovězen z Litvy. V letech 1824–1829 pobýval v Rusku – v Petrohradu, Moskvě, na Krymu a v Oděse, kde se stýkal s ruskou kulturní a společenskou elitou té doby, mj. s Puškinem a děkabristy). Poté žil ve Francii a Itálii. Od roku 1838 působil na katedře latinské literatury na Univerzitě v Lausanne, později také jako profesor slovanských literatur na Collège de France v Paříži. Požádal o ruku Evu Ankwiczovou, ale její otec tento svazek nepovolil. Proto se vrátil do vlasti, kde se oženil s krásnou Celine, dcerou Goethovy i Tomáškovy známé, skladatelky a carevniny polské dvorní pianistky Marie Szymanowské. Jejich štěstí netrvalo dlouho – Celine duševně onemocněla. V západní emigraci vystupoval jako jeden z hlavních představitelů polského zahraničního odboje. V září roku 1855 odjel do Istanbulu založit oddíly polské legie a také ze Židů složený tzv. Legion Żydowski pro válku s Ruskem. Zemřel náhle při epidemii cholery, pravděpodobně na tuto chorobu, třebaže se uvažovalo i o otravě arsenikem nebo o výronu krve do mozku. Jeho tělo bylo pohřbeno v Paříži na hřbitově v Montmorency, po třiceti pěti letech jej v roce 1890 převezli do Polska, což se stalo příležitostí k mohutné politické manifestaci.

Více od autora