Josef Škvorecký
Konec poručíka Borůvky : detektivní žalozpěv

1975 | Nakladatelství Sixty-Eight Publishers

Heroická i tragikomická detektivka z konce šedesátých let. Třetí ze Škvoreckého detektivních knih popisuje nešťastné případy, kdy se kriminalista, doktor práv Borůvka, dostane do sítí Státní tajné bezpečnosti, a třebaže zachrání mnohé, sám málem platí cenu nejtvrdší. Pro něj téměř osudný případ ale Borůvka pojednal ve …velkém stylu - elegantně a nelítostně. Dílo patří k živé klasice české detektivky. Nové příběhy smutného detektiva, kterého čtenáři již znali z knih Smutek poručíka Borůvky a Hříchy pro pátera Knoxe , napsal Josef Škvorecký v polovině sedmdesátých let. V době, kdy už bylo jasné, že pobyt v exilu se autorovi – stejně jako dalším desetitisícům posrpnových exulantů – poněkud protáhne, vracel se Josef Škvorecký domů alespoň prostřednictvím hrdinů svých knížek. V případě poručíka Borůvky to ale zřejmě nebyl návrat úplně příjemný. Praha, okupovaná od srpna 1968 „spojeneckými“ vojsky, se stala místem zločinů s politickou motivací, ale i s politickým „krytím“, vůči nimž je i ten nejdůvtipnější detektiv bezmocný. A protože poručík Borůvka nenosil hroší kůži a se zločinci nespolupracoval, nemohla jeho kariéra tehdy skončit happyendem. Šest Borůvkových případů z konce šedesátých a počátku sedmdesátých let připomíná dobovou atmosféru až nepříjemně naléhavě. Heroická i tragikomická detektivka z konce šedesátých let. Třetí ze Škvoreckého detektivních knih popisuje nešťastné případy, kdy se kriminalista, doktor práv Borůvka, dostane do sítí Státní tajné bez…pečnosti, a třebaže zachrání mnohé, sám málem platí cenu nejtvrdší. Pro něj téměř osudný případ ale Borůvka pojednal ve velkém stylu - elegantně a nelítostně. Dílo patří k živé klasice české detektivky. Nové příběhy smutného detektiva, kterého čtenáři již znali z knih Smutek poručíka Borůvky a Hříchy pro pátera Knoxe , napsal Josef Škvorecký v polovině sedmdesátých let. V době, kdy už bylo jasné, že pobyt v exilu se autorovi – stejně jako dalším desetitisícům posrpnových exulantů – poněkud protáhne, vracel se Josef Škvorecký domů alespoň prostřednictvím hrdinů svých knížek. V případě poručíka Borůvky to ale zřejmě nebyl návrat úplně příjemný. Praha, okupovaná od srpna 1968 „spojeneckými“ vojsky, se stala místem zločinů s politickou motivací, ale i s politickým „krytím“, vůči nimž je i ten nejdůvtipnější detektiv bezmocný. A protože poručík Borůvka nenosil hroší kůži a se zločinci nespolupracoval, nemohla jeho kariéra tehdy skončit happyendem. Šest Borůvkových případů z konce šedesátých a počátku sedmdesátých let připomíná dobovou atmosféru až nepříjemně naléhavě.

Stav

Dobrý

zkosený hřbet

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	262
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Toronto
Vystaveno:	18. 11. 2024 10:14
Číslo položky:	1059527

O autorovi

Josef Škvorecký

Josef Škvorecký byl česko-kanadský spisovatel-prozaik, esejista, překladatel a exilový nakladatel, spolu s manželkou Zdenou Salivarovou zakladatel exilového nakladatelství '68 Publishers v Torontu. Dětství prožil v Náchodě. Otec byl bankovní úředník, ale angažoval se i jako náčelník místní sokolské organizace a jako správce sokolského kina. Po maturitě na gymnáziu v Náchodě 1943 byl totálně nasazen jako pomocný dělník v náchodské továrně Metallbauwerke Zimmermann und Schling a později v Novém Městě nad Metují, koncem války pak ještě v přádelně firmy Bartoň v Náchodě. Na univerzitu mohl nastoupit až po skončení války, kdy byly vysoké školy zase otevřeny. Nejprve krátce studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, pak 1946 přestoupil na filozofickou fakultu – obor angličtina a filosofie, absolvoval v roce 1949. Na umístěnku působil jako učitel na středních školách v Broumově a Polici nad Metují a Vyšší sociální škole v Hořicích v Podkrkonoší. Roku 1951 získal doktorát a nastoupil dvouletou vojenskou službu. Po návratu z ní roku 1953 nastoupil jako redaktor angloamerické redakce Státního nakladatelství krásné literatury a umění . V letech 1953–1960 bydlel v ulici Na Březince 1159/13 na pražském Smíchově. V roce 1956 nastoupil jako redaktor dvouměsíčníku Světová literatura, v letech 1957–1958 jako zástupce šéfredaktora. Po politickém skandálu následujícím vydání jeho prvního románu Zbabělci roku 1958 musel redakci opustit, ale mohl se vrátit do angloamerického oddělení SNKLU. Téhož roku se oženil se svou přítelkyní Zdenou Salivarovou. Spisovatelem ve svobodném povolání se stal roku 1963. Vedle jiných aktivit je spjat i se začátky cimrmanologie, v prvních seminářích je zmiňován jako „prezident Společnosti pro rehabilitaci osobnosti a díla českého myslitele Járy da Cimrmana“. V lednu 1969 se stal předsedou redakční rady měsíčníku Plamen. Je...

Více od autora