Knihy
Romány pro ženy a dívky
Červená knihovna a romány do r. 1945
Eliška Krásnohorská
KOMPLET Svéhlavička babičkou + Svéhlavička ženu...

Eliška Krásnohorská: KOMPLET Svéhlavička babičkou + Svéhlavička ženuškou + Svéhlavička + Svéhlavička nevěstou

Eliška Krásnohorská, T. Dvorská
KOMPLET Svéhlavička babičkou + Svéhlavička ženuškou + Svéhlavička + Svéhlavička nevěstou

1926 | Nakladatelství Šolc a Šimáček

Obsažené svazky:

Svéhlavička ženuškou, původní povídka pro dorůstající dívky... 1927 (255 s., 4. vyd.)
Svéhlavička, příběh z pensionátu 1926 (256 s., 6. vyd.)
Svéhlavička babičkou 1933 (238 , 7 nečíslovaných listů obrazových příloh, 3. vyd.)
Svéhlavička nevěstou, Jako samostatné pokračování knihy Své... (227 s., 4. vyd.)

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	255 + 256 + 238 + 227
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Václav Čutta, Jan Goth, Josef Goth
Vydání:	Šesté vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 6. 2024 11:14
Číslo položky:	884573

O autorech

Eliška Krásnohorská

Eliška Krásnohorská, vlastním jménem Eliška Pechová, v matrice Elisabeth Dorothea , byla česká básnířka, libretistka, spisovatelka a překladatelka. Narodila se v Praze v druhém manželství řemeslníka Andrease Pecha a Dorothey Kateřiny Vodvářkové , jako sedmé dítě z osmi sourozenců. Z prvního manželství s Marií Svobodovou měl její otec tři děti – Josefa lékaře, Karla a Marii , z druhého s Dorotheou – Jindřicha hudebního skladatele, Adolfa fotografa, Julianu Pallovou , Elišku a Dorotheu učitelku a malířku. Otec mylně odvozoval svůj původ ze šlechtického rodu Pechů z Krásné Hory, podle kterého si Eliška později zvolila pseudonym. Matka, která pocházela z Blatné zajistila dětem vzdělání, zprvu v Plzni. Eliška získala patřičné vědomosti v pražské německé dívčí škole Svobodově a s pomocí strýce Vojtěcha, bratrů i přátel je systematicky rozšiřovala. Naučila se mj. hře na klavír, zpěvu a malovat. Mezi literární osobnosti okruhu Ruchovců ji uvedli Karolina Světlá a Vítězslav Hálek Zabývala se emancipačním hnutím žen, byla členkou a pak i starostkou Ženského výrobního spolku českého, který založila roku 1871 Karolina Světlá. Roku 1901 se po Josefíně Humpal-Zemanové stala redaktorkou Ženských listů a psala do časopisu také své články. Sehnala přes 4 810 podpisů pod petici říšské radě za otevření dívčího gymnázia, aby dívky získaly maturitu a poté povolení studovat na univerzitě. V Petici nezmínila Minervu, neboť tento spolek ještě neexistoval. Liknavý postoj vídeňské vlády, nezájem veřejnosti a českých žurnalistů ji přiměl k založení soukromého dívčího gymnázia. V červnu 1890 vypracovala provolání Vzdělanstvu českému! v němž ohlásila budoucí založení Minervy, spolku pro ženské studium, který toto dívčí gymnázium bude vydržovat. Žádost o povolení spolku...

Více od autora

T. Dvorská

Eliška Krásnohorská, vl. Jménem Alžběta Pechová, česká básnířka, prozaička, libretistka a překladatelka, autorka knih pro mládež, průkopnice ženského hnutí, pocházela z početné rodiny pražského řemeslníka. Vzdělání ze soukromé německé školy si Eliška Krásnohorská rozšiřovala samostatným studiem a četbou. E. Krásnohorská přispívala do řady časopisů i do druhého a třetího ročníku almanachu Ruch. Překládala hlavně díla romantiků – Byron, Puškin, Mickiewicz. E. Krásnohorská proslula i jako libretistka, zejména k operám Bedřicha Smetany , dále pak Bendlovým a k Fibichově Blaníku. E. Krásnohorská byla redaktorkou Ženských listů, předsedkyní Ženského výrobního spolku a zakladatelkou první dívčí střední školy Minerva . Trvalé přátelství navázala se spisovatelkou Karolínou Světlou. V roce 1922 byl Elišce Krásnohorské udělen čestný doktorát Univerzity Karlovy.

Více od autora