Knihy
Beletrie
Česká literatura
Karel Hynek Mácha
KOMPLET Beletrie 5X Starý varhaník + Krupař Kle...

Karel Hynek Mácha: KOMPLET Beletrie 5X Starý varhaník + Krupař Kleofáš + Cikáni + Pod dutým stromem + Hořanští synové V JEDNOM SVAZKU

Karel Hynek Mácha, Vítězslav Hálek, Alois Vojtěch Šmilovský, Josef Braun
KOMPLET Beletrie 5X Starý varhaník + Krupař Kleofáš + Cikáni + Pod dutým stromem + Hořanští synové V JEDNOM SVAZKU

1924 | Nakladatelství Jindř. Bačkovský

Obsažené svazky:

Krupař Kleofáš, kapitola z maloměstské kroniky 1942 (58 s., 2. vyd.)
Hořanští synové, dějepisná povídka 1924 (89 s.)
Starý varhaník, obraz ze života 1940 (108 s.)
Pod dutým stromem 1940 (62 s.)
Cikáni, román z pozůstalých spisů Karla Hynka... 1941 (114 s., 4. vyd.)

Stav

Mírně opotřebená

natržený hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, natrhnutý hřbet
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	58 + 89 + 108 + 62 + 114
Jazyk:	česky
Edice:	Národní četba, 20. svazek ed. 20. svazek ed. Jindř. Bačkovského československá národní četba, 7, 57. svazek ed. 7, 57. svazek ed. Bačkovského národní četba
Vydání:	Toto vydání jest v Bačkovského Národní četbě druhým
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 6. 2024 9:4
Číslo položky:	887734

O autorech

Karel Hynek Mácha

Karel Hynek Mácha byl český básník a prozaik, představitel českého romantismu a zakladatel moderní české poezie. Proslavil se dílem, jemuž dominuje lyrickoepická skladba Máj , jedna z nejvydávanějších českých knih. Narodil se jako Ignác Mácha v pátek 16. listopadu 1810 v Praze, na Újezdě čp. 400/3 v domě U Bílého orla; koncem 19. století byl dům zbourán, dnes na jeho místě stojí dům nový a je na něm umístěna pamětní deska, upozorňující na Máchův rodný dům. Pokřtěn byl v blízkém kostele Panny Marie Vítězné. Jméno Ignác získal po jednom ze svých kmotrů . Máchovým otcem byl Antonín Mácha , mlynářský tovaryš, voják a později majitel krupařského krámku. Máchova matka Marie Anna Kirchnerová pocházela z rodu českých hudebníků. Dva roky po Hynkovi se manželům Máchovým narodil syn Michal . Kvůli finanční krizi nežila rodina na Újezdě dlouho. Několikrát se stěhovala, aby se nakonec, když bylo Máchovi šestnáct let, usadila na Dobytčím trhu v domě U Hrbků . Zde Mácha bydlel se svými rodiči do konce svých studií a odchodu do Litoměřic v září 1836; zde vznikla převážná část jeho literárního díla. Navštěvoval farní školu při kostelu svatého Petra na Poříčí, obsazovanou křížovnickým řádem, poté studoval hlavní školu u piaristů. V letech 1824 až 1830 studoval piaristické gymnázium na dnešních Příkopech. Od podzimu 1830 navštěvoval na pražské univerzitě filozofickou fakultu a mezi roky 1832 a 1836 studoval na téže univerzitě práva. Uměl německy a česky, ve škole se učil latinu; pod vlivem polských událostí a četby polských autorů se Mácha začal učit polsky. V letech 1831 až 1832 navštěvoval přednášky Josefa Jungmanna, jenž povzbuzoval své...

Více od autora

Vítězslav Hálek

Vítězslav Hálek, zřídka také Viktor, vlastním jménem Vincenc Hálek, v evidenci obyvatelstva Siegfried Halek , byl český básník, prozaik, dramatik, literární kritik a publicista, představitel májovců. Bývá spolu s Janem Nerudou označován za zakladatele moderní české poezie. Narodil se v Dolínku u Odolena Vody v rodině hostinského. Měl se stát knězem, proto začal v Praze studovat kněžský seminář, ale proti přání rodičů roku 1847 přestoupil na Akademické gymnázium, které ukončil roku 1855. Rodiče s jeho přestupem nesouhlasili a odmítli ho dále financovat, živil se tedy psaním básní a udělováním kondic . Poměrně hodně cestoval, navštívil Itálii, Polsko a Balkán, dojmy z těchto cest mu byly inspirací k básním, také je zpracovával ve fejetonech. Pracoval jako redaktor Národních listů, kde měl na starosti divadelní rubriku. Básně vydal ve třech svazcích almanachu Máj, který v letech 1858 - 1863 redigoval. Byl vůdčí osobností časopisu Ruch. Roku 1872 převzal a redigoval spolu s J. Nerudou časopis Lumír. Spolu s ním také redigoval časopis Květy. Hálek byl mnohostranně činný jako novinář, literární a divadelní kritik, fejetonista, básník, povídkář a dramatik i organizátor literárního a kulturního života. Mladé čtenáře si získal sbírkou lyrických básní písňové formy Večerní písně, v nichž opěvoval šťastnou a vyrovnanou lásku jako hodnotu společenskou, vytvářející hlubší lidské vztahy, a zároveň vyslovoval pojetí básníka jako důležitého činitele v národním životě. Z Hálkovy epiky mají význam Pohádky z naší vesnice, soubor balad a romancí, zobrazujících veselé i tragické příběhy ze života venkovského lidu nebo charakterizující svérázné lidové figurky. Významná je Hálkova povídková tvorba, zejména vesnická, zachycující napětí mezi sedlákem a chalupníkem nebo zobrazující překážky, které se staví do cesty lásce mladých lidí a vyplývají z nepochopení rodičů nebo z lpění na majetku. Do protikla...

Více od autora