Knihy
Vzácné knihy
19. století
Václav Vlček
KOMPLET 19. století 3X - Černé jezero kniha I. ...

Václav Vlček: KOMPLET 19. století 3X - Černé jezero kniha I. - II. + Nové povídky - SVÁZANÉ V JEDNOM SVAZKU

Václav Vlček, Božena Viková-Kunětická
KOMPLET 19. století 3X - Černé jezero kniha I. - II. + Nové povídky - SVÁZANÉ V JEDNOM SVAZKU

1893 | Nakladatelství Libuše, Matice zábavy a vědění

Obsažené svazky:

Nové povídky 1893 (167 s.)
Černé jezero, román mladého srdce 1893 Kniha první (184 s., 3. vyd.)
Černé jezero, román mladého srdce 1893 Kniha druhá (184 s., 2. vyd.)

Stav

Dobrý

zašlá, přelepka na předsádce

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	184 + 167 + 184
Jazyk:	česky
Edice:	Libuše, matice zábavy a vědění, Vřesová víla
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 2. 2024 10:41
Číslo položky:	753031

O autorech

Václav Vlček

Václav Vlček byl český prozaik, dramatik, lit. kritik a publicista, zakladatel redaktor časopisu o světa. Autor historické prózy a sentimentálních šablonovitých románů s hrdiny obětujícími osobní život národní myšlence. V jeho vile "Osvěta" bydlel od roku 1882 pozdější prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk a 14. září 1886 se tam narodil Jan Masaryk. Jejich výborné vztahy narušily rukopisné boje. Vlček byl veřejně činný. Určitou dobu byl členem zastupitelstva a městské rady na Vinohradech, zastával funkci jednatele Svatoboru a předsedy literárního odboru Umělecké besedy. Roku 1871 začal vydávat revue Osvěta. Redaktorem Osvěty zůstal až do konce života. V posledních letech trpěl kornatěním tepen, které postupně zasáhlo srdce a znemožňovalo mu pohyb. Dostal také šedý zákal, v jehož důsledku téměř oslepl. Zemřel ve své vile Osvěta na Královských Vinohradech 17. srpna 1908, pohřben byl na Vinohradském hřbitově.

Více od autora

Božena Viková-Kunětická

Božena Viková-Kunětická, rozená Novotná , byla česká nacionalistická politička, spisovatelka a dramatička. V roce 1912 byla jako historicky první žena zvolena na Český zemský sněm. Narodila se v rodině Jana Novotného, obchodníka s obilím a hostinského v Zámecké ulici v domě čp. 22 a Barbory Novotné-Šoltové z Mnětic. Měla dvě mladší sestry Annu Novotnou a Marii Novotnou. Vzdělání získala na školách v Pardubicích. Chtěla být herečkou, učila se u Otilie Sklenářové-Malé, roku 1881 absolvovala úspěšně zkoušku v divadle a odešla hrát do Prahy, kde se ubytovala u paní Brückové ve Ferdinandské ulici čp. 41. Roku 1884 její herecká dráha skončila, tajně se provdala za cukrovarnického úředníka Josefa Vika a věnovala se rodinnému životu. Po sňatku se kvůli Vikovu zaměstnání museli hodně stěhovat. V prvních letech manželství jej doprovázela do Štětí, Mostu a Duchcova, v 90. letech žili v Pečkách, Uhříněvsi a skončili Českém Brodě, kde Vik roku 1919 zemřel. Měli spolu tři děti: dceru Vlastu Vikovou a dva mladší syny, kteří zemřeli ještě malí. Božena Viková-Kunětická vstoupila do politiky roku 1909 za Národní stranu svobodomyslnou a v roce 1912 se stala vůbec první ženou zvolenou do Českého zemského sněmu . Český místodržitel hrabě Thun jí ale odmítl vystavit patřičná osvědčení a její mandát nebyl uznán. Sněm se v této době kvůli českoněmeckým sporům nescházel a následně byl Anenskými patenty v roce 1913 rozpuštěn. V letech 1918–1920 zasedala v Revolučním národním shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za Československou národní demokracii . Po parlamentních volbách v roce 1920 získala senátorské křeslo v Národním shromáždění za národní demokraty. Mandát nabyla ale až dodatečně roku 1925 jako náhradnice poté, co rezignoval senátor Jan Herben. V senátu zasedala jen krátkou dobu...

Více od autora