Jiří Kolář, Josef Hiršal
Kocourkov : [Zpracováno podle starých německých textů]

1959 | Státní nakladatelství dětské knihy

Veselá knížka vypráví prózou i veršem o strastiplném životě Kocourkovských, kteří se z vlastního rozhodnutí stali blázny, a tak se do své úlohy vžili, že prosluli svou hloupostí a popleteností i daleko za hranicemi svého města. Vedle nejpopulárnějších příběhů zpracovali autoři i historky méně známé. Veselá knížka vypráví prózou i veršem o strastiplném životě Kocourkovských, kteří se z vlastního rozhodnutí stali blázny, a tak se do své úlohy vžili, že prosluli svou hloupostí a popleteností i dalek…o za hranicemi svého města. Vedle nejpopulárnějších příběhů zpracovali autoři i historky méně známé.

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	168
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Cyril Bouda
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 5. 2026 9:37
Číslo položky:	1757531

O autorech

Jiří Kolář

Jiří Kolář byl básník, autor experimentální a vizuální poezie, dramatik, překladatel, sběratel umění a mecenáš samizdatové literatury a mladých umělců. Je jedním z nejvýznamnějších českých výtvarníků a autorem mnoha originálních výtvarných technik. Jiří Kolář se narodil v chudé rodině švadleny a pekaře a mládí prožil na Kladně. Již od sedmi let, kdy začal pomáhat v pekárně, byl zvyklý pracovat manuálně. Chtěl se stát sazečem v tiskárně, v době hospodářské krize však nepřijímali nové učně, a proto se nakonec vyučil truhlářem u souseda, který bydlel naproti. Jako učeň četl poezii, v šestnácti letech objevil moderní básníky a začal psát vlastní texty. Ve třicátých letech vystřídal řadu zaměstnání a často žil pouze z podpory v nezaměstnanosti. Roku 1937 vystavil své koláže v divadle E. F. Buriana. První básně poslal Františku Halasovi, který redigoval v nakladatelství Václava Petra knihovničku debutů. Sbírka veršů vyšla pod názvem Křestný list roku 1941. Halas seznámil Koláře s Jindřichem Chalupeckým a pokusil se ho uvést mezi mladé literáty. Za války Jiří Kolář pracoval jako truhlář, pak na nucené práci jako traťový dělník, na konci války v kladenské hospodě. Spolu s Jindřichem Chalupeckým založil roku 1940 Skupinu 42 a jeho texty se staly manifestem skupinové estetiky. Koncem války se seznámil s Bělou Helclovou a roku 1949 s ní uzavřel sňatek. Na jaře 1945 vstoupil do KSČ, ale po bližším obeznámení s poměry ve straně z ní ještě téhož roku v srpnu zase vystoupil. Byl členem Umělecké besedy a roku 1947 vedl její literární odbor. Prosadil zde publikaci jediné sbírky vydané za života Jana Hanče – Události. Do roku 1949 byl redaktorem v družstvu Dílo. Skupina 42 se rozpadla poté, co Ivan Blatný emigroval a někteří členové vstoupili do KSČ. Po únoru 1948 byl Kolář označen za reakcion...

Více od autora

Josef Hiršal

Josef Hiršal byl český básník a překladatel. Narodil se v rodině rolníka a vesnického kapelníka. Tvořil se svou spolupracovnicí a partnerkou Bohumilou Grögerovou. Společně s ní také obdržel v roce 1986 cenu Toma Stopparda za dílo Let let. Přeložil například Podivuhodné cesty Barona Prášila, přičemž J. Hiršal překládal poezii, zatímco Jiří Kolář prózu, poezii Christiana Morgensterna nebo teoretické texty Maxe Bense . Jako tvůrčí duo Hiršal – Grögerová se věnovali především experimentální poezii a v této oblasti patřili v Československu spolu s Jiřím Kolářem a Ladislavem Novákem k nejvýraznějším osobnostem. Kromě vlastní tvorby, reprezentované především sbírkou JOB BOJ, publikovali také překlady zahraničních autorů a uspořádali též několik sborníků, Experimentální poezie , Slovo, písmo, akce, hlas , Vrh kostek . Experimentální poezii se věnovali i teoreticky a proslovili na to téma řadu přednášek. Pozoruhodná je také jejich kniha Co se slovy všechno poví , využívající principy experimentální poezie v knížce pro děti. V roce 1999 se stal jedním ze signatářů monarchistického prohlášení Na prahu nového milénia, jehož autorem byl spisovatel Petr Placák. Psal experimentální poezii. Kromě vlastních překladů především poesie z němčiny do češtiny, se masivně podílel na překladech poesie jiných autorů, když přebásňoval jejich do češtiny přeložené texty. Samostatné překlady publikoval také z rumunštiny a srbštiny.

Více od autora