Antonín Dolenský: Knižní kultura doby staré i nové

Antonín Dolenský, Anna Císařová-Kolářová, Vilém Bitnar, Arthur Novák, Leopold Weigner, Jan Thon, Karel Nosovský, Oskar Schürer, Cyril Antonín Straka
Knižní kultura doby staré i nové - Příručka pro výstavy Mezinárodního sjezdu knihovníků a přátel knihy

1926 | Nakladatelství Pracovní výbor Mezinárodního sjezdu knihovníků

Kniha představuje českou středověkou knižní kulturu a její média, tedy rukopisy a inkunábule. Popisuje, jak se knihy psaly a později tiskly, užívaly a shromažďovaly. Zaměřuje se především na památky latinského kulturního okruhu z území Českého království a Moravského markrabství z období od 9. století do roku 1500, ted…y do doby, kdy tisky začaly i v české knižní kultuře významně převládat. Zahrnuje jak produkci knih, tak jejich recepci ve společnosti. Sleduje postupné přesuny těžiště knižní kultury mezi různými sociálními prostředími, stejně jako rozšiřování a proměny žánrového spektra opisovaných a tištěných děl a také doplňování zpočátku dominantní latiny texty v národních jazycích. Závěrečná kapitola se věnuje fenoménu iluminovaných rukopisů, včetně rozličných funkcí malířské výzdoby, které se v průběhu středověku částečně měnily. Zabývá se tvorbou nejvýznamnějších iluminátorů jak v obdobích, kdy zásadní roli hrály zahraniční vzory, tak i v dobách, kdy česká knižní malba dosáhla vrcholu a významnou měrou inspirovala okolní země. Text doprovází více než 250 barevných vyobrazení z padesátky zahraničních i domácích paměťových institucí. Kniha představuje českou středověkou knižní kulturu a její média, tedy rukopisy a inkunábule. Popisuje, jak se knihy psaly a později tiskly, užívaly a shromažďovaly. Zaměřuje se především na památky l…atinského kulturního okruhu z území Českého království a Moravského markrabství z období od 9. století do roku 1500, tedy do doby, kdy tisky začaly i v české knižní kultuře významně převládat. Zahrnuje jak produkci knih, tak jejich recepci ve společnosti. Sleduje postupné přesuny těžiště knižní kultury mezi různými sociálními prostředími, stejně jako rozšiřování a proměny žánrového spektra opisovaných a tištěných děl a také doplňování zpočátku dominantní latiny texty v národních jazycích. Závěrečná kapitola se věnuje fenoménu iluminovaných rukopisů, včetně rozličných funkcí malířské výzdoby, které se v průběhu středověku částečně měnily. Zabývá se tvorbou nejvýznamnějších iluminátorů jak v obdobích, kdy zásadní roli hrály zahraniční vzory, tak i v dobách, kdy česká knižní malba dosáhla vrcholu a významnou měrou inspirovala okolní země. Text doprovází více než 250 barevných vyobrazení z padesátky zahraničních i domácích paměťových institucí.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	xvi, 638 s., to je, 368
Jazyk:	česky , rusky , francouzsky , polsky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 12. 2021 11:30
Číslo položky:	234896

O autorech

Antonín Dolenský

Antonín Dolenský byl vrchní knihovník knihovny Národního muzea, bibliograf, historik umění a publicista. Syn spisovatele a středoškolského učitele Jana Dolenského . Po maturitě na reálném gymnasiu v Praze studoval v letech 1904–1911 na Filosofické fakultě UK v Praze dějiny umění , historii a estetiku . Roku 1914 obhájil rigorózní práci: Václav Hollar ve světle nových pramenů a výzkumů. Pracoval v knihovně Národního muzea, od r. 1904 jako písař a volontér, 1910 asistent, 1916–1927 knihovník, 1927–1939 vrchní knihovník, 1939–1941 rada v knihovně NM. Roku 1939 byl vězněn gestapem. Byl výtvarným redaktorem novin Samostatnost , 1912-1919 redaktorem umělecké revue Veraikon, 1913-1917 redaktorem uměleckého měsíčníku Dílo. Od roku 1911 člen literární sekce Uměleckého sdružení Sursum, 1926-1956 člen Spolku českých bibliofilů, aktivní člen Kruhu pro pěstování dějin umění. Za války byl redaktorem edic české klasické literatury Česká kronika a Růžový palouček v nakladatelství Františka Strnada. Psal různé publikace ze svého oboru, vedle toho také připravil k vydání Kupidovu střelu od Šimona Lomnického, Palackého dějiny, Trojánskou kroniku, výbor obrazů Karla Škréty, Kleychovu zprávu o vynálezu knihtisku, či Komenského Orbis pictus. Redigoval také Knižní kulturu doby staré i nové, nebo Haškovy sebrané spisy. Byl také hlavní redaktor prvorepublikové encyklopedie Nový velký ilustrovaný slovník naučný a byl v redakci Komenského slovníku naučného vydaného v druhé půli 30. let. Připravil také československý biografický slovník typu Kdo je kdo, Kulturní adresář ČSR . Byl činný v projektu Emila Pacovského Veraikon, který se zaměřoval na vydávání rarit z historie české literatury.

Více od autora

Anna Císařová-Kolářová

Anna Císařová-Kolářová byla česká knihovnice, historička, bibliografka, překladatelka a editorka. Některé zdroje uvádějí chybné datum narození Anny 12. června. Rodiče Anny Císařové-Kolářové byli Martin Kolář a Štěpánka Kolářová-Polcová. Bratr Jan Ignác Martin Kolář se narodil 4. listopadu 1884. Její otec byl středoškolským profesorem, historikem města, zakladatelem městského muzea a heraldikem. Anna vystoupila z církve 20. prosince 1913, vystudovala dějepis a zeměpis na Filosofické fakultě Karlovy univerzity, kde ji vyučovali profesoři Jaroslav Goll, Václav Novotný, Josef Šusta, Josef Pekař, Jaroslav Bidlo, Josef Vítězslav Šimák, Kamil Krofta. Od roku 1920 pracovala v pražské Veřejné a univerzitní knihovně . Zde se mj. věnovala popisu starých českých tisků a připravovala materiál pro záznamy Bibliografického katalogu republiky. Stala se spolupracovnicí Knihopisu českých a slovenských tisků. Jejím přičiněním bylo při knižních aukcích získáno asi sedm tisíc vzácných tisků. Byla u zrodu mnoha projektů a výstav, např. Expozice při příležitosti Mezinárodního knihovnického sjezdu v Praze roku 1926, výstava české knihy v Římě roku 1929, putovní výstava dokumentů k pětistému výročí Jednoty bratrské v roce 1957 a jiné. Přispívala do: Bibliofil, Brázda, Časopis československých knihovníků, Časopis českých knihovníků, Česká kultura, Český bibliofil, Eva, Jednota bratrská, Jihočeský sborník historický, Kalendář českobratrský, Kalendář paní a dívek, Kalich, Knihovna, Kostnické jiskry, Křesťanská revue, Lidové noviny, Národní listy, Národní osvobození, Pedagogika, Prager Presse, Rakovnické noviny, Reformační sborník, Ročenka českých knihtiskařů, Slavische Rundschau, Slovanská knihověda, Slovenská literatúra, Typografia, Vlasta, Žena a domov, Ženský svět. Aktivní byla též ve spolkové činnosti: byla členkou Spolku československých knihovníků, později členkou Československé společnosti knihovědné. ...

Více od autora