Ludvík Bradáč
Knihvazačství

Ludvík Bradáč

Byl synem koláře usazeného ve Slovinsku. Knihařskému řemeslu se učil v Praze od 1899 u staroměstského mistra J. Nepevného. Zdokonalit získané znalosti odešel 1904 do ciziny, nejprve do Düsseldorfu do knihařské školy P. Adama a později do Paříže, kde pracoval v několika dílnách. Tím splnil podmínky předlitavského živnostenského řádu k založení vlastního podniku. 1908 se vrátil do Prahy a otevřel si na Vinohradech knihařskou dílnu. Poučen zahraničními zkušenostmi usiloval o řemeslně dokonalé provedení knihy. Spolupracoval s předními knižními výtvarníky . Rozsáhlá byla i jeho editorská činnost, v jejímž rámci vydával jak běžné knihy, tak i bibliofilské tisky, ve kterých nejlépe uplatnil své odborné školení. Do řady jeho mimořádně ceněných tisků patřily mj. Čelakovského Ohlasy písní ruských a českých , Kniha Rut nebo Lyrika K. Sabiny . B. přispíval také do odborného tisku. Od 1911 psal pravidelně do časopisu Knihař, 1916–19 a 1922–27 ho rovněž redigoval. B. články vycházely také v Ročence českých knihařů, v časopisu Archiv für Buchbinderei, v Typografii aj. Zajímala ho ovšem knižní kultura v celé šíři, což dokládal svými příspěvky do nepravidelně vycházejících časopisů Knihomil a Knihomol . B. se také jako přední znalec podílel na zpracování hesla o knihařství pro Ottův slovník naučný nové doby a vydal několik samostatných odborných publikací věnovaných tomuto tématu . Plánoval napsat rozsáhlou učebnici knihařství, ze které dokončil jen díl Mramorování . Náročné ediční projekty přivedly B. do značných finančních těžkostí, pro které se musel po 1927 samostatné nakladatelské činnosti vzdát. Pokoušel se ji sice 1935 obnovit, ale jeho nová knižnice Koloběh se dlouhodobě nepr...