Václav Wagner
Klatovy

1948 | Pražské nakladatelství V. Poláčka

Vyberte kus s kódem BREZEN26: 62 Kč

Stav

Dobrý

bez obálky, neautorský podpis, V textu podtrháno tužkou, vpisky tužkou

Skladem pro e-shop

Stav Mírně opotřebená opotřebená obálka, ořízka s flíčky	Skladem pro e-shop	69 Kč
Stav Dobrý bez obálky, neautorský podpis, V textu podtrháno tužkou, vpisky tužkou	Skladem pro e-shop	69 Kč
Stav Dobrý obálka s oděrkami	Skladem pro e-shop	59 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky, neautorský podpis, V textu podtrháno tužkou, vpisky tužkou
Vazba:	pevná
Počet stran:	145
Jazyk:	česky
Edice:	14. svazek ed. 14. svazek ed. Umělecké památky. Řada II
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 9. 2025 7:5
Číslo položky:	1383220

O autorovi

Václav Wagner

Václav Wagner byl historik umění, klasický archeolog a památkář. Narodil se jako jediný potomek v rodině c. a k. finančního komisaře v Rumunsku. Po otcově smrti roku 1898 bydlel s matkou v rodném městě rodičů Pacově, kde absolvoval základní školu. Po absolutoriu klasického gymnasia v Táboře se roku 1912 s matkou Zdenkou Wagnerovou, rozenou Fišerovou odstěhoval do Prahy na Královské Vinohrady. Po matčině smrti bydlel na Malé Straně ve Vlašské ulici č.2. Václav Wagner v letech 1912-1917 studoval dějiny umění a klasickou archeologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a ukončil studium rigorózní zkouškou. V letech 1917-1919 byl kurátorem Waldesova muzea na Královských Vinohradech. Po roční praxi v Archeologickém ústavu UK nastoupil jako praktikant do Státního památkového úřadu v Praze a setrval zde až do roku 1949. Za druhé světové války a potom v letech 1945-49 tento ústav řídil. Během války zachránil množství nacisty zabavených památek tak, že je nechal zakopat na pražském ostrově Maniny, drobné artefakty uchovával doma a po válce některé předal do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. V letech 1921-1939 a 1945-1949 byl lektorem památkové péče v Ústavu pro dějiny umění FF UK v Praze. Od roku 1926 spolupracoval s Archeologickou komisí při České akademii věd a umění v Praze. Byl aktivním členem Klubu Za starou Prahu, členem UB a předsedou jejího výtvarného odboru. Byl členem Kruhu pro pěstování dějin umění. V době války úředně nutně musel spolupracovat s protektorátním přednostou památkové péče Kristianem Turnwaldem a prof. Karlem Friedrichem Kühnem, který vedl soupis a evakuaci památek. Na druhé straně se přátelsky stýkal s lidmi nacismem postiženými, například s baronkou Sidonií Nádhernou, nebo s malířem Jaroslavem Dědinou, po válce také s francouzským a americkým velvyslancem v Praze. V roce 1948 byl v konkuren...

Více od autora