Ladislav Stehlík, Jan Pilař, František Buriánek
Klatovy

1971 | Nakladatelství Ústřední rada družstev

Průvodce městem Klatovy a jeho okolím. Po vstupních slovech Jana Pilaře vypisuje Ladislav Stehlík v nejdůležitějších obrysech dějiny městského území a František Buriánek upozorňuje na roli Klatov v životě a díle četných českých literátů v 19. a 20. století. Následuje krátká informace o klatovském okolí a údaje o sociál…ním a hospodářském postavení města. Kniha, vybavená početnými barevnými snímky, je uzavřena soudobým adresářem zařízení, která slouží cestovnímu ruchu. Průvodce městem Klatovy a jeho okolím. Po vstupních slovech Jana Pilaře vypisuje Ladislav Stehlík v nejdůležitějších obrysech dějiny městského území a František Buriánek upozorňuje na roli Klatov v ži…votě a díle četných českých literátů v 19. a 20. století. Následuje krátká informace o klatovském okolí a údaje o sociálním a hospodářském postavení města. Kniha, vybavená početnými barevnými snímky, je uzavřena soudobým adresářem zařízení, která slouží cestovnímu ruchu.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 21. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	92
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jiří Hepner
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 8. 2025 15:31
Číslo položky:	1343185

O autorech

Ladislav Stehlík

Ladislav Stehlík byl český básník, spisovatel a malíř. Narodil se v Bělčicích, v rodině krejčího. Bělčickou školu navštěvoval v letech 1924–1928. Vystudoval učitelský ústav v Příbrami, kde maturoval v roce 1928. Vyučoval na řadě škol v rodném kraji, zejména na malotřídních. V letech 1930–1945 byl učitelem na obecné škole v Myslívě na Klatovsku. Často zajížděl do Prahy a Plzně, kde se seznamoval s umělci a výtvarníky . V roce 1945 se do Prahy odstěhoval. Do roku 1966 učil na smíchovských školách. Po odchodu do důchodu se věnoval literární činnosti. Zemřel v Praze, pochován je podle svého přání v rodných Bělčicích. Ladislav Stehlík měl tři bratry, Jana, který žil v Plzni, dožil se 82 let, Karla, který byl četnickým strážmistrem a v 50. letech byl politickým vězněm. Třetí bratr Jaroslav Stehlík pracoval v plzeňském Národopisném muzeu, nedožil se vysokého věku, zemřel v 27 letech. V Myslívi se seznámil s učitelkou Aloisií Lukešovou, se kterou se po tříleté známosti oženil. Dcera Ladislava Stehlíka, PhDr. Blanka Stehlíková, Csc. je historička umění a publicistka. Blanka Stehlíková se též podílela na vydání některých knih svého otce. Napsal řadu básnických sbírek a za jeho největší dílo lze považovat trilogii Země zamyšlená. Dílo je lyrickým průvodcem po jihozápadních Čechách, psané s hloubkou a znalostí dosud nevídanou. Autor při svých cestách po kraji sesbíral pověsti, historická fakta, marginálie, zaznamenal osudy místních lidí či zastavení významných návštěvníků – malířů, sochařů, spisovatelů, herců, hudebních skladatelů a dalších. To doplnil mistrným popisem přírody. Práce byla metodologicky inspirována Pausaniovou Cestou po Řecku. Kniha je vyzdobena ilustracemi autora. Dosud vyšla ve čtyřech vydáních. Ladislav Stehlík byl také malíř. Častým tématem jeho obrazů byla opět jihočeská krajina, il...

Více od autora

Jan Pilař

Jan Pilař byl český spisovatel, básník a literární kritik, šéfredaktor Literárních listů a ředitel nakladatelství Československý spisovatel. Narodil se 9. září 1917 v jihočeské obci Stříbřec. Po maturitě na reálném gymnáziu v Klatovech začal studovat češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1939 debutoval sbírkou básní Jabloňový sad. Po 17. listopadu 1939 byl v rámci perzekuce vysokoškolských studentů tři měsíce vězněn v Sachsenhausenu. Po návratu z koncentračního tábora zbytek války pracoval v úseku propagace agrárnického nakladatelství Novina. Roku 1946 dokončil studia a získal titul PhDr. Za Květnového povstání řídil Lidový deník, po osvobození vedl kulturní rubriku Zemědělských novin. Ještě v květnu 1945 vstoupil do KSČ. V letech 1949-54 byl tajemníkem české sekce Svazu československých spisovatelů a zároveň též zástupcem šéfredaktora Lidových novin . V letech 1954–1959 působil jako šéfredaktor Literárních novin a poté jako ředitel nakladatelství Československý spisovatel. V roce 1968 musel z nakladatelství odejít a stal se tajemníkem Svazu nakladatelů a knihkupců. Od roku 1970 působil opět v nakladatelství Československý spisovatel, nejdříve jako šéfredaktor a v letech 1982–89 opět jako ředitel, stal se tak jednou z opor tzv. normalizace. Od 70. let do 1989 působil i na katedře české a slovenské literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, docentem srovnávací literatury se stal v roce 1980 habilitační prací Má cesta k polské poezii. V roce 1989 odešel do důchodu. Publikoval v řadě českých časopisů a novin, v polských kulturních časopisech, spolupracoval s Československým rozhlasem. Je autorem řady básnických sbírek, knížek pro děti a mládež, esejů, reportáží a vzpomínek. Publikoval velké množství překladů poezie. Překládal z polštiny, kde se věnoval zejména poezii K. I. Gałczyńského a současných po...

Více od autora