Knihy
Biografie, memoáry a korespondence
Karel Hvízd'ala
Když umřít, tak v Jeruzalémě

Karel Hvízd'ala: Když umřít, tak v Jeruzalémě

Karel Hvízd'ala, Karol Sidon, Viktor Vondra
Když umřít, tak v Jeruzalémě

1997 | Nakladatelství Mladá fronta

Čtenář se seznámí s jeho životem a cestou od ateismu k židovství, s židovskými zvyky a obyčeji,s židovským právem a jeho vztahem k okolnímu křesťanskému svě- tu. V závěru knihy je přehled židovských svátků, náboženských slavností a smu- tečních dnů a slovníček použitých výrazů. Kniha je čtivá a přináší mnoho pouče- ní,… naprosto v ní však chybí humor. 10. 11. 97 Čná Čtenář se seznámí s jeho životem a cestou od ateismu k židovství, s židovskými zvyky a obyčeji,s židovským právem a jeho vztahem k okolnímu křesťanskému svě- tu. V závěru knihy je přehled židovských s…vátků, náboženských slavností a smu- tečních dnů a slovníček použitých výrazů. Kniha je čtivá a přináší mnoho pouče- ní, naprosto v ní však chybí humor. 10. 11. 97 Čná

Stav

Dobrý

v textu zvýrazněno

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, v textu zvýrazněno
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	119 s., [16] s. portrétů
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020405925
ISBN:	9788020405920
Ilustrátor:	Oldřich Škácha
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 1. 2025 11:27
Číslo položky:	1107438

O autorech

Karel Hvízd'ala

Karel Hvížďala je český novinář, dramatik a spisovatel. V Praze vyrůstal, maturoval a studoval Strojní fakultu ČVUT . Později studoval politické vědy v Moskvě a němčinu a německou literaturu v SRN . V letech 1966–1970 pracoval jako redaktor v časopisu Mladý svět, v období po začátku tzv. normalizace 1971–1974 byl redaktorem v nakladatelství Albatros. Založil a řídil edici Objektiv. V letech 1978–1990 byl v exilu v Západním Německu, kde žil v Bonnu, pracoval v nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem a spolupracoval jako žurnalista s rozhlasovými stanicemi RFE , Deutschlandfunk, Deutsche Welle, BBC, psal rozhlasové hry a přispíval do exilových časopisů. Od roku 1990 šéfreportérem Mladé fronty / MF Dnes a předsedou představenstva společnosti MAFRA, v roce 1993 šéfredaktorem Mladého světa, v letech 1994–1999 šéfredaktor a spoluvydavatel zpravodajského týdeníku Týden, který spoluzaložil. Od roku 1999 je svobodným žurnalistou a spisovatelem. Spolupracuje mj. s deníky MF Dnes a Lidové noviny, s časopisem Xantypa, s týdeníky Respekt), Reflex, Euro a dalšími periodiky. V České televizi moderoval týdenní rozhovory v pořadech Press a Přesčas, pravidelně komentuje domácí a zahraniční politické dění a také dění na mediální scéně v Českém rozhlase 6. Vystupoval rovněž na podvečerech v Divadle Kolowrat, které pořádalo Masarykovo demokratické hnutí, V 60. letech psal básně. Je autorem dvou až tří desítek knih rozhovorů , románů, novel , knížek pro děti a více než dvou desítek rozhlasových her . Za rozhlasové hry obdržel dvě ceny v Rakousku, za Dálkový výslech Václava Havla řadu cen v zahraničí a jednu doma, za povídku Eule beim Augenarzt cenu Goethe-Institutu a naposled za Rozhovory na přelomu tisíciletí , obdržel Cenu Egona Erwina Kische.[4...

Více od autora

Karol Sidon

Karol Sidon je vrchní zemský a bývalý vrchní pražský rabín, dramatik, spisovatel, scenárista, náboženský myslitel, bývalý chartista a disident židovského původu. Některé povídky psal pod pseudonymem Chaim Cigan. Narodil se v Praze v době Protektorátu Čechy a Morava v tzv. smíšeném manželství. Jeho židovský otec Alexander Sidon pocházel z Trnavy, kde byl prvním rabínem po dlouhém vypovězení Židů z města od roku 1856 jeho prastrýc rabi Šimon Sidon, po kterém byl pojmenován. Vzdálenějším příbuzným byl rabi Josef Chaim Sonnenfeld. Alexander byl roku 1944 zatčen a vězněn gestapem v Pečkárně, na Pankráci a v terezínské Malé pevnosti, kde byl téhož roku umučen. Karol byl poté skrýván na venkově do konce okupace. Matka ho vychovávala sama až do roku 1948, kdy se znovu provdala za Žida Josefa Grose. Jeho nevlastní otec opakovaně utekl z terezínského ghetta, kladenských dolů, z Varšavy, z Treblinky a naposledy ze sovětského gulagu. Po maturitě na JSŠ vystudoval dramaturgii a scenáristiku na FAMU. Poté krátce pracoval v Československém rozhlase, do roku 1968 byl dramaturgem Krátkého filmu ve studiu Jiřího Trnky. V letech 1968–1969 byl redaktorem Literárních listů a Listů. Roku 1968 obdržela jeho rozhlasová hra Dvojí zákon státní cenu k 50. výročí založení republiky. Do roku 1970 publikoval autobiograficky laděné knihy, které se staly kultovní pro tehdejší mladou generaci, Sen o mém otci a Sen o mně a scenáristicky spolupracoval s režisérem Jurajem Jakubiskem. Od roku 1970 pracoval jako ineditní autor manuálně a jako prodavač tisku, po podpisu Charty 77 byl propuštěn a následně byl zaměstnán jako topič. Roku 1978 obdržel exilovou cenu Jiřího Koláře za román Boží osten, který vyšel v samizdatové edici Petlice, kde vydal i svůj románový esej Evangelium podle Josefa Flavia a neuvedené divadelní hry. Osud obou otců přispěl k tomu, že se ...

Více od autora