Helena Albertová
Karel Svolinský

1979 | Nakladatelství Divadelní ústav

Stav

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	66
Jazyk:	česky , anglicky
Edice:	8. svazek ed. 8. svazek ed. Režisér-Scénograf
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 5. 2019 15:51
Číslo položky:	63404

O autorovi

Helena Albertová

Helena Albertová je česká dramatička a scénografka, manželka českého herce Pavla Landovského. Jejím otcem byl právník, který byl roku 1950 převeden do výroby. Absolvovala Průmyslovou školu bytové tvorby v Praze. Odmaturovala v roce 1959 a následně často střídala krátkodobé zaměstnání. Pracovala například v divadle jako jevištní technik. Roku 1962 se provdala za českého herce Pavla Landovského, s nímž se ale o 11 let později rozvedla. Mezi lety 1965 a 1970 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii a sociologii. Od roku 1975 pracovala v pražském Divadelním ústavu nejprve jako scénografka, poté v odboru výstav. V roce 1989 se sice rozhodla pro svobodné povolání, o rok později se ale stala ředitelkou Divadelního ústavu, v níž působila až do roku 1995. Současně se angažuje ve výstavnické a publikační činnosti této instituce, jako autorka i redaktorka. Pracuje zde totiž jako kurátorka výstav. V roce 2018 ji byla udělena cena Dáma české kultury. Kromě prvotiny Parádní pokoj, byly další divadelní hry Heleny Albertové do roku 1986 zakázány. Mezi lety 1977 a 1986 se ve vnucené divadelní pauze proto věnovala spolupráci s českým rozhlasem, na němž byly uvedeny její práce Kde končí hra , Snídaně s nočním hlídačem , Arachné , Setkání a dále osmidílný seriál …Tomu hodně, tomu málo, tomu nic a přepracovaná verze Letního kina Život pod titulem Nelaskavé hry. Albertová ve svých divadelních hrách zobrazuje zápas jedince o sebe sama na obzoru mravního řádu a jeho konflikty s režimem a do svých děl komponuje i kritické vidění současníka a jeho hodnotového rejstříku, což ji řadí mezi nonkonformní část spisovatelů v období normalizace. Albertová se už od své prvotiny Parádní pokoj hlásí k čechovskému vzoru. Jádrem celých svých dramat učinila postavu, kterou rozumí jedinečnou individualitu, a to ve smyslu lidské autenticity. Ve svých pracích prostřednictvím portrétů současníků dokázala dobře postih...

Více od autora