Knihy
Beletrie
Německá literatura
Jean Améry
Karel Bovary, venkovský lékař

Jean Améry
Karel Bovary, venkovský lékař : portrét obyčejného muže

2007 | Nakladatelství Prostor

Rakouský spisovatel a esejista Jean Améry, který přežil nacistické tábory smrti, je u nás již známý svou knihou Bez viny, bez trestu, jež je osobní reflexí holocaustu. Od ostatních pamětníků a svědků holocaustu se odlišuje především existenciálním úhlem pohledu, neboť už od mládí měl úzký vztah k francouzské kultuře. A…méry je také vynikajícím prozaikem a stylistou, který dovede vysoce abstraktní filozofické problémy představit a rozvíjet vypravěčsky na působivě vystavěných a pointovaných situacích a charakterech. Tato dispozice se plně projevuje i v jeho knize Charles Bovary, vesnický lékař; autor v ní vytvořil originální žánr románu-eseje. Jeho Charles Bovary není jen variantou k Flaubertovi, nýbrž je to text, který se do jeho Paní Bovaryové vepisuje takříkajíc zevnitř, protože Améry osvobozuje hlas jejího chotě a příběh do jisté míry přehodnocuje jeho očima. Nikoli však jednoznačně, protože každá z pěti kapitol tohoto románu-eseje má svůj vlastní klíč.

Améryho esej není dílem filozofickým, nýbrž uměleckým a jeho dialog s Flaubertem, vedený prostřednictvím postav slavného románu, je velmi působivou konfrontací humanismu a racionalistické estetiky s nepochopitelnou děsivostí dějin 20. století. Rakouský spisovatel a esejista Jean Améry, který přežil nacistické tábory smrti, je u nás již známý svou knihou Bez viny, bez trestu, jež je osobní reflexí holocaustu. Od ostatních pamětníků a svědků …holocaustu se odlišuje především existenciálním úhlem pohledu, neboť už od mládí měl úzký vztah k francouzské kultuře. Améry je také vynikajícím prozaikem a stylistou, který dovede vysoce abstraktní filozofické problémy představit a rozvíjet vypravěčsky na působivě vystavěných a pointovaných situacích a charakterech. Tato dispozice se plně projevuje i v jeho knize Charles Bovary, vesnický lékař; autor v ní vytvořil originální žánr románu-eseje. Jeho Charles Bovary není jen variantou k Flaubertovi, nýbrž je to text, který se do jeho Paní Bovaryové vepisuje takříkajíc zevnitř, protože Améry osvobozuje hlas jejího chotě a příběh do jisté míry přehodnocuje jeho očima. Nikoli však jednoznačně, protože každá z pěti kapitol tohoto románu-eseje má svůj vlastní klíč.

Améryho esej není dílem filozofickým, nýbrž uměleckým a jeho dialog s Flaubertem, vedený prostřednictvím postav slavného románu, je velmi působivou konfrontací humanismu a racionalistické estetiky s nepochopitelnou děsivostí dějin 20. století.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	231
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072601725
ISBN:	9788072601721
Edice:	78. svazek ed. 78. svazek ed. Střed
Vydání:	V českém jazyce vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 3. 2025 10:15
Číslo položky:	1164351

O autorovi

Jean Améry

Jean Améry , narozen jako Hanns Chaim Mayer, byl filosof a spisovatel rakouského původu, který později tvořil i ve francouzštině. Během 2. světové války prováděl protinacistickou činnost, byl vězněn v několika koncentračních táborech. Po válce se usadil v Belgii, kde pracoval jako novinář. Zemřel na předávkování léky v roce 1978. Narodil se ve Vídni roku 1912, jeho otec židovského původu skonal nedlouho po spisovatelově narození během 1. světové války. Byl tedy vychováván matkou katoličkou, studoval na univerzitě filosofii a literaturu. Jeho rodina se s blížící se 2. světovou válkou od židovství distancovala, jako reakci na schválení Norimberských zákonů se Améry začal zabývat protinacistickou činností. V roce 1938 z Rakouska emigroval do Francie a později do Belgie. Společnicí mu byla jeho židovská manželka. Ale z Belgie byl deportován zpět do jižní Francie , protože byl označen za nepřítele Říše. Z internačního tábora v Gurs však utekl zpět do Belgie a pokračoval v protinacistické činnosti. V roce 1943 byl zatčen gestapem, byl mučen a poté odeslán do pracovního tábora Auschwitz III Monowitz. Do konce války ještě prošel Buchenwaldem a osvobození britskou armádou se dočkal až Bergen-Belsenu. Po válce si změnil jméno na Jean Améry – chtěl se tak distancovat od německé kultury a naopak vyjádřit své sympatie k Francii. Vrátil se už potřetí do Belgie, kde pracoval jako německy píšící novinář pro švýcarský tisk . Současně začal vyjadřovat své názory na válku a holokaust, které doplňoval svými zážitky z koncentračních a pracovních táborů. Jeho posledním dílem před smrtí byla kniha úvah o sebevraždě, kterou také o dva roky později spáchal. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean Améry na anglické Wikipedii....

Více od autora