Vlasta Štáflová
Kamarádka Dana

1947 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Dana odjíždí s bratrem na studia do Prahy.Velkoměst, jeho divadla, koncerty, nové prostředí školy, noví kamarádi, to vše strhává Danu do svého omamného víru, oslepuje jí oči, rozplameňuje jí srdce. Dana odjíždí s bratrem na studia do Prahy.Velkoměst, jeho divadla, koncerty, nové prostředí školy, noví kamarádi, to vše strhává Danu do svého omamného víru, oslepuje jí oči, rozplameňuje jí srdce.

Stav

Opotřebená

natrhnutý hřbet, bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Opotřebená, natrhnutý hřbet
Vazba:	pevná
Počet stran:	231
Jazyk:	česky
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 4. 2024 12:46
Číslo položky:	820996

O autorovi

Vlasta Štáflová

Vlasta Štáflová, rozená Košková , byla česká spisovatelka pohádek a dívčích románů, publicistka, horolezkyně a manželka Otakara Štáfla. S manželem jezdili často na horské túry do Vysokých Tater, kde její manžel namaloval mnoho obrazů a ona sama se věnovala horolezeckým výstupům v tatranských stěnách. Byla členkou slovenského horolezeckého spolku JAMES. Na Hrubé Skále lezla za druhé světové války s Joskou Smítkou. Od 1. dubna 1929 byli manželé Štáflovi nájemci chaty u Popradského plesa. Iniciovali vznik Symbolického cintorína u Popradského plesa pod západní stěnou Ostrvy, kde mají také od roku 1947 pamětní tabuli. Oba zahynuli 14. února 1945, kdy byl ateliér v Mánesově ulici 20 na Vinohradech při leteckém útoku spojeneckých letadel zasažen bombou. Je po ní pojmenována Vlastina stěna v lezecké oblasti Srbsko u Berouna a Věž Vlasty Štáflové v Příhrazských skalách v Českém ráji. Několik desetiletí se také udržel název skalní jehly Věž Vlasty ve Vysokých Tatrách, ale poté se autoři průvodců vrátili k pojmenování Ihla v Patrii. Pamětní deska manželům Štáflovým je také na domě čp. 20 v Mánesově ulici . Vlasta byla pohřbená na Olšanských hřbitovech, Otakar v rodinném hrobě v Havlíčkově Brodě. Nejvýznamnějším výstupem jejího života je cesta Štáflovka na Volí věž ve Vysokých Tatrách, kterou vylezla s Karlem Čabelkou a Ladislavem Šabatou 9. července 1935. Cesta je dodnes jedna z nejoblíbenějších v celém pohoří. Na pískovcích vylezla jako nejtěžší prvovýstup cestu Východní spára na Strubichovu věž v Hruboskalském skalním městě spolu s Vladimírem Procházkou starším 10. května 1940.

Více od autora