Knihy
Cizojazyčné
Slovensky
Milo Urban
Kade-tade po Halinde

Milo Urban
Kade-tade po Halinde

2025 | Nakladatelství Vydavateľstvo Matice slovenskej,s.r.o.

Druhý diel pamätí Mila Urbana voľne nadväzuje na autobiografické dielo Zelená krv . Mapuje obdobie od roku 1921 až po príchod autora do Bratislavy v roku 1935. Milo Urban po smrti svojho otca a nezhodách s otčimom predčasne opustil školské lavice, aby sa ako polosirota postaral o seba sám. Stáva sa výpomocným redaktor…om v redakcii časopisu Slovák v Ružomberku, neskôr vystrieda viacero redaktorských a úradníckych miest. V roku 1927 mu vychádza román Živý bič, kľúčové dielo slovenskej medzivojnovej literatúry s témou prvej svetovej vojny. Na pozadí autobiografických spomienok autor vyjadruje svoje odmietavé postoje k aktívnej účasti v politike či k pálčivým otázkach v 1. ČSR, napríklad k sociálnej nerovnosti či vzťahu medzi Čechmi a Slovákmi a zároveň predostiera otázku slovenskej svojbytnosti. Druhý diel pamätí Mila Urbana bezpochyby prinesie aj mnohé podnety na diskusiu, nakoľko obdobie, ktoré zahŕňa, formovalo autora ako človeka i ako spisovateľa. Halinda, vymyslená krajina, totiž symbolizuje métu, ku ktorej autor svojím životom i dielom smeruje. Druhý diel pamätí Mila Urbana voľne nadväzuje na autobiografické dielo Zelená krv . Mapuje obdobie od roku 1921 až po príchod autora do Bratislavy v roku 1935. Milo Urban po smrti svojho otca a nezho…dách s otčimom predčasne opustil školské lavice, aby sa ako polosirota postaral o seba sám. Stáva sa výpomocným redaktorom v redakcii časopisu Slovák v Ružomberku, neskôr vystrieda viacero redaktorských a úradníckych miest. V roku 1927 mu vychádza román Živý bič, kľúčové dielo slovenskej medzivojnovej literatúry s témou prvej svetovej vojny. Na pozadí autobiografických spomienok autor vyjadruje svoje odmietavé postoje k aktívnej účasti v politike či k pálčivým otázkach v 1. ČSR, napríklad k sociálnej nerovnosti či vzťahu medzi Čechmi a Slovákmi a zároveň predostiera otázku slovenskej svojbytnosti. Druhý diel pamätí Mila Urbana bezpochyby prinesie aj mnohé podnety na diskusiu, nakoľko obdobie, ktoré zahŕňa, formovalo autora ako človeka i ako spisovateľa. Halinda, vymyslená krajina, totiž symbolizuje métu, ku ktorej autor svojím životom i dielom smeruje.

Stav

Nová

Skladem do týdne Odešleme nejpozději 14. 7. 2026

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	375 strán
Jazyk:
ISBN10:	8081153624
ISBN:	9788081153624
Vydání:	Druhé, doplnené vydanie
Vystaveno:	31. 1. 2026 7:7
Číslo položky:	1594824

O autorovi

Milo Urban

Milo Urban byl slovenský spisovatel-prozaik, překladatel a novinář, jeden z nejvýznamnějších reprezentantů moderní slovenské literatury. Narodil se v rodině hajného a vzdělání získal v Zázrivé, Polhoře, Trstené a v Ružomberku. Z rodinných důvodů musel studium přerušit a pracoval jako pomocný redaktor a úředník ve Spolku sv. Vojtěcha v Trnavě. Nakonec se rodinná i finanční situace zlepšila a on mohl pokračovat ve studiu na státní vyšší lesnické škole v Banské Štiavnici, ale studium předčasně ukončil pro další finanční problémy. Pracoval v časopise Slovenský národ v Bratislavě, v roce 1927 však zůstal po zániku časopisu nezaměstnaný a věnoval se hlavně vlastní literární činnosti. Byl redaktorem v časopise Vatra, později pracoval v periodiku Slovák. Od roku 1940 v době existence loutkového Slovenského štátu byl šéfredaktorem fašistického deníku Gardista. Před koncem 2. světové války emigroval do Rakouska, kde prožil dva roky v internačních táborech. V roce 1947 byl eskortován do ČSR, postaven před Národní soud a o rok později odsouzen za působení v novinách během války. Později se usadil v Chorvatském Grobě. V roce 1974 se přestěhoval do Bratislavy, kde se věnoval zejména překladům a později pokračoval ve vlastní literární tvorbě. Urbanova prozaická tvorba patří k trvalým hodnotám slovenského písemnictví. Psal realistické povídky a novely ze života horalů, romány z období Druhé světové války. V trilogii Živý bič, Hmly na úsvite a V osídlach zachytil osudy obyvatelů hornooravského kraje ve 20. letech a 30. letech 20. století. Uměleckou a dokumentární hodnotou vynikají hlavně jeho knihy vzpomínek. Překládal z polské, německé a české literatury . Na jeho dílo měli vliv hlavně Martin Kukučín a Svetozár Hurban-Vajanský, ale také Ján Kalinčiak a Pavol Országh Hviezdoslav, ze zahraničních autorů potom Fjodor Michajlovič Dostojevskij, E...

Více od autora