Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Karel Krejčí
Julius Słowacki - polský básník revolucionář

Karel Krejčí
Julius Słowacki - polský básník revolucionář

1949 | Nakladatelství Práce

Život a dílo polského dramatika, básníka a filozofa. Život a dílo polského dramatika, básníka a filozofa.

Stav

Velmi dobrý

ořízka s flíčky, neautorský podpis

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, neautorský podpis, ořízka s flíčky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	135
Jazyk:	česky
Edice:	18. svazek ed. 18. svazek ed. Profily
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 10. 2024 14:51
Číslo položky:	1042728

O autorovi

Karel Krejčí

Karel Krejčí byl český spisovatel, slavista, bohemista, významný polonista, literární historik, autor popularizačních knih o Praze a vysokoškolský pedagog. Maturoval na malostranském gymnáziu v roce 1923. Pak začal studovat bohemistiku a germanistiku na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Namísto germanistiky brzy začal studovat polonistiku. Jeho učiteli byli např. Marian Szyjkowski, Jan Máchal, Jan Jakubec a Otokar Fischer. V letech 1927–1928 absolvoval stáže na univerzitách v Krakově a ve Varšavě. V roce 1928 získal doktorský titul na základě práce Polské hnutí revoluční v letech 1830–1846 a české národní obrození. Od 1929 byl asistentem slovanského semináře na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1934 se habilitoval jako docent polonistiky prací Polská literatura ve vírech revoluce. V průběhu druhé světové války, v době uzavření českých vysokých škol, působil jako středoškolský profesor na obchodní akademii v Praze a dále pracoval ve Slovanském ústavu. V roce 1945 byl jmenován mimořádným a v roce 1948 řádným profesorem polského jazyka a literatury na filozofické fakultě UK. V roce 1955 byl jmenován členem korespondentem Československé akademie věd, doktorem věd pro obor filologických věd se pak stal o rok později. V roce 1956 se ve funkci prorektora postavil na stranu studentů, žádajících obnovení akademických svobod. Proto byl v roce 1958 propuštěn z fakulty. Poté pracoval ve Slovanském ústavu, v Ústavu jazyků a literatur a posléze v Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. V roce 1975 odešel do důchodu. Působil rovněž v Klubu Za starou Prahu, byl 1977–1979 jeho předsedou.

Více od autora