Joža Uprka, Joža Uprka
Joža Uprka : 1861-1940 : Evropan slováckého venkova : [průvodce výstavou : Národní galerie v Praze - Sbírka umění 19. století, Valdštejnská jízdárna 23.9.2011-22.1.2012]

2011 | Nakladatelství Národní galerie v Praze pro Nadaci Moravské Slovácko

Průvodce výstavou malířského a kreslířského díla Joži Uprky, výtvarného umělce, jemuž se stalo celoživotní inspirací rodné Slovácko a jeho obyvatelé. Výstavní projekt připomenul 150. výročí narození malíře. Průvodce výstavou malířského a kreslířského díla Joži Uprky, výtvarného umělce, jemuž se stalo celoživotní inspirací rodné Slovácko a jeho obyvatelé. Výstavní projekt připomenul 150. výročí narození m…alíře.

Stav

Velmi dobrý

ještě zabalená, ochranný obal natržen

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, ještě zabalená, ochranný obal natržen
Vazba:	pevná s obálkou, ochranný obal
Počet stran:	117
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070354828
ISBN:	9788070354827
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 8. 2025 15:6
Číslo položky:	1349928

O autorovi

Joža Uprka

Joža Uprka, psáno též Jóža Úprka, byl moravský malíř a grafik, představitel plenérového realismu, impresionismu a secesního dekorativismu. Jeho dílo je národopisným dokumentem folklóru jižní Moravy. Pocházel ze selské rodiny z vesnice Kněždub. Byl synem rolníka a malíře samouka Jana Uprky a jeho ženy Evy rozené Machálkové, jeho mladší bratr František se proslavil jako sochař. Do školy chodil ve Strážnici, středoškolské vzdělání získal v Olomouci, nejprve na německém učitelském ústavu a poté na olomouckém Slovanském gymnáziu. Ve studiích pokračoval od roku 1881 na pražské akademii u Františka Čermáka a od roku 1884 na mnichovské akademii. V Mnichově spoluzaložil spolek „Škréta“, jehož dalšími členy byli Alfons Mucha, Antonín Slavíček, Pavel Socháň a Luděk Marold. Po tříletém pobytu v Mnichově se nejdříve vrátil do Prahy a v roce 1888 přesídlil zpátky do rodného kraje, který ho inspiroval náměty a kde také vznikla stěžejní část jeho díla. Témata čerpal z každodenního života prostého lidu, práce, obyčejů a slavností, zachycoval podobu lidových krojů i krajinu Moravského Slovácka. Na přelomu let 1892–1893 díky stipendiu navštívil Paříž, kde studoval díla starých mistrů a seznámil se se současným uměleckým děním, zejména s impresionistickým stylem. Za organizační pomoci Alfonse Muchy se v roce 1894 se svým obrazem „Pouť u svatého Antonínka“ zúčastnil pařížského Salónu francouzských umělců a získal tam za něj ocenění Mention honorable a tím pro sebe i známost v zahraničí devant l'église, tj. „Slovenští poutníci před kostelem“). Jeho patrně nejznámější obraz „Jízda králů“ vznikl v roce 1896, ale datován je rokem vystavení v Topičově salonu . Existuje ve dvojím provedení. Menší verze je finální barevnou studií a díky svému uvolněnému rukopisu bývá nazývána impresionisti...

Více od autora