Ludvík Losos
Jiří Bouda : život a dílo

2016 | Nakladatelství Nadatur

Malíř a grafik Jiří Bouda byl výjimečnou osobností českého výtvarného umění druhé poloviny 20. století. Z obecného trendu vývoje moderního českého umění se svým zdánlivě konzervativním vyjadřováním vymykal, přesto si však v něm našel díky charakteru své tvorby významné a nezaměnitelné místo.
Původně krajinář prostř…ednictvím své lásky k železnici objevil specifický fenomén železničního prostředí – železniční krajinu, kterou dokázal vyjádřit s osobitou poezií. Současně však vědomě navazoval na odkazy malířů – vedutistů 18. a 19. století a snažil se zachytit tvář českých měst a míst. Zobrazoval je svým působivým poetickým pohledem, přesto však s přesností kronikáře či dokumentátora jako jeho malířští předchůdci. Činil tak nejen prostřednictvím volných grafických listů, ale také v drobné grafice, především ve formě ex libris, ve které se zařadil jak počtem, tak i kvalitou k předním mezinárodně uznávaným tvůrcům. Jeho výraznou předností bylo suverénní ovládnutí všech grafických technik, zejména však barevné litografie, ve které se dokázal přiblížit výrazu klasické malby.
Rozsah jeho tvorby, její rozmanitost a samozřejmě i nevšední osobnost umělce se snaží tato kniha zachytit a přiblížit čtenáři. Malíř a grafik Jiří Bouda byl výjimečnou osobností českého výtvarného umění druhé poloviny 20. století. Z obecného trendu vývoje moderního českého umění se svým zdánlivě konzervativním vyjadřováním v…ymykal, přesto si však v něm našel díky charakteru své tvorby významné a nezaměnitelné místo.
Původně krajinář prostřednictvím své lásky k železnici objevil specifický fenomén železničního prostředí – železniční krajinu, kterou dokázal vyjádřit s osobitou poezií. Současně však vědomě navazoval na odkazy malířů – vedutistů 18. a 19. století a snažil se zachytit tvář českých měst a míst. Zobrazoval je svým působivým poetickým pohledem, přesto však s přesností kronikáře či dokumentátora jako jeho malířští předchůdci. Činil tak nejen prostřednictvím volných grafických listů, ale také v drobné grafice, především ve formě ex libris, ve které se zařadil jak počtem, tak i kvalitou k předním mezinárodně uznávaným tvůrcům. Jeho výraznou předností bylo suverénní ovládnutí všech grafických technik, zejména však barevné litografie, ve které se dokázal přiblížit výrazu klasické malby.
Rozsah jeho tvorby, její rozmanitost a samozřejmě i nevšední osobnost umělce se snaží tato kniha zachytit a přiblížit čtenáři.

Stav

Velmi dobrý

lehké oděrky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehké oděrky
Vazba:	pevná
Počet stran:	245
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072700537
ISBN:	9788072700530
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 12. 2025 10:55
Číslo položky:	1508693

O autorovi

Ludvík Losos

Ludvík Losos je český historik a publicista, jenž se ve své odborné praxi věnuje dopravě a umění. Narodil se do železničářské rodiny. Jeho otec byl železničním úředníkem a u dráhy pracovali i další příbuzní ze stran obou rodičů. Ludvík navštěvoval pražskou základní školu, ale měšťanskou školu již dokončil v Ústí nad Labem. Následně vystudoval ústeckou Odbornou školu pro provozní chemiky při Spolku pro chemickou a hutní výrobu. Maturitu Losos složil na střekovské jedenáctileté střední škole. Pak pokračoval na pražské Karlově univerzitě, kde studoval dějiny umění, v jejímž rámci se zaměřil na dobové řemeslné techniky a na konzervování památek. Promoval roku 1967. Vedle Spolku pro chemickou a hutní výrobu působil pracovně počínaje rokem 1951 ve studijním oddělení ve Výzkumném ústavu anorganické chemie, který sídlil v Ústí nad Labem. Již tehdy spolupracoval také s muzei jak v Ústí nad Labem, tak také v Teplicích. Roku 1954 se stal vedoucím okresního muzea v Mostě. Zde působil po dobu sedmi let, během nichž zvelebil místní muzejní expozici a pro veřejnost pořádal i kulturní pořady. Během roku 1961 změnil zaměstnání a začal působit ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody, kde zakládal technologickou laboratoř. Od roku 1969 se vedle toho věnoval záchraně historických kolejových vozidel. Po devatenáctiletém zaměstnání ve Státním ústavu měnil roku 1980 zaměstnání, když přešel do Státních restaurátorských ateliérů, které po sametové revoluci vystřídal prací pro privátní firmy. Do penze odešel roku 1999 a následně se věnuje konzultacím v oblasti historických technologií. V Praze Losos vede uskupení Pragoclub, které sdružuje železniční modeláře a na pražském Proseku vybudovali veřejnosti přístupné modelové kolejiště. Svou první knížku, nazvanou Nové metody muzejní konzervace, vydal roku 1959. Během osmdesátých let 20. století vydal Atlas tramvají, dále Dějiny městské dopravy, Vlaky dětských snů, Techniku malby nebo učebnice...

Více od autora