Vladimír Denkstein, František Matouš
Jihočeská gotika

1953 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

V prvním oddílu publikace vysvětluje Vl. Denkstein vývoj architektury jihočeské oblasti v souvislosti s vývojem společenským, podmíněnými zájmy jednotlivých tříd, při čemž ani ve výkladu slohového vývoje ani v hodnocení jednotlivých památek se neztotožňuje s pojetím naší historiografie umění posledních let, která vychá…zela z idealistických předpokladů. Další dvě stati, jejichž autorem je Fr. Matouš, zachycují vývoj malířství a sochařství. Kniha se vědomě omezuje na výběr závažných prací, které současně charakteristicky dokládají slohový vývoj. Kromě soupisu literatury obsahuje kniha katalogy obrazů architektury, prací sochařských, prací malířských, seznam míst a obsažnou obrazovou přílohu. V prvním oddílu publikace vysvětluje Vl. Denkstein vývoj architektury jihočeské oblasti v souvislosti s vývojem společenským, podmíněnými zájmy jednotlivých tříd, při čemž ani ve výkladu slohového výv…oje ani v hodnocení jednotlivých památek se neztotožňuje s pojetím naší historiografie umění posledních let, která vycházela z idealistických předpokladů. Další dvě stati, jejichž autorem je Fr. Matouš, zachycují vývoj malířství a sochařství. Kniha se vědomě omezuje na výběr závažných prací, které současně charakteristicky dokládají slohový vývoj. Kromě soupisu literatury obsahuje kniha katalogy obrazů architektury, prací sochařských, prací malířských, seznam míst a obsažnou obrazovou přílohu.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	125, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	11. svazek ed. 11. svazek ed. České dějiny
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 1. 2025 9:57
Číslo položky:	1120825

O autorech

Vladimír Denkstein

Vladimír Denkstein byl český historik umění, který se věnoval středověkému výtvarnému umění, ředitel Národního muzea v Praze. Po maturitě na Malostranském Jiráskově gymnáziu studoval v letech 1924-1928 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zeměpis, historii , později dějiny umění . Ve studiu pokračoval jako stipendista polské vlády ve Varšavě a v Krakově v letech 1928–1929. V letech 1930–1932 byl asistentem prof. Vojtěcha Birnbauma a promoval roku 1932 disertací o gotické cihlové architektuře v Čechách. Pracoval nejprve v Městském muzeu v Českých Budějovicích a s jeho ředitelem Františkem Matoušem vydal knihu Jihočeská gotika, která byla přeložena do několika jazyků. 1938-1939 byl suplujícím profesorem dějin umění na Fakultě architektury ČVUT, od r. 1940 pracoval v zemském archivu a Národní galerii. Dne 1. července roku 1940 nastoupil do národopisného oddělení Národního muzea, odkud jej Josef Opitz roku 1941 výměnou za dr. Františka Kršňáka převedl do oddělení historické archeologie. Koncem 2. světové války byl totálně nasazen do továrny. Hned roku 1945 vstoupil do KSČ. Od roku 1945 byl přednostou, od roku 1948 zastupujícím ředitelem, v letech 1956-1970 vedoucím oddělení historické archeologie a ředitelem Národního muzea. V letech 1971-1972 byl tajemníkem Střediska pro výuku muzeologie FF UK při NM v Praze. Ve 40. a 50. letech se věnoval vědeckému zpracování kamenosochařství období středověku ve sbírce Lapidária, tuto práci začal spolu s Janem Květem pod vedením Josefa Opitze, spolu se Zoroslavou Drobnou a Janou Kybalovou ji uzavřeli roku 1958 katalogem Lapidária. V letech 1948–1951 spolu se Z. Drobnou redigoval Časopis Národního muzea. Jako člen českého výboru Mezinárodní rady muzeí, předseda Svazu českých muzeí a politicky spolehlivý ředitel významné instituce měl v 50. a 60. letech dost příležitostí procestovat země západní i j...

Více od autora

František Matouš

Narozen 29.11.1895 v Českých Budějovicích, zemřel 30.12.1969 tamtéž. PhDr., vědecký pracovník Ústavu teorie a dějin umění Československé akademie věd v Praze, práce z oboru.

Více od autora