Vlasta Pittnerová
Jemnostpaničky

2003 | Nakladatelství Akcent

Povídky ze života panských úředníků na šlechtických zámcích se odehrávají v období konce 18. a poč. 19. století.
Devět povídek vypráví příběhy ze života vrchnostenských úředníků a jejich rodin. Pro jejich způsob života jsou vzorem jejich šlechtičtí pánové, snaží se žít na úrovni, k bontónu patří i onikání a zkomolen…á německá slova. Jejich životní úroveň jde však prudce dolů, když odcházejí na penzi nebo v případě, že žena s dětmi ovdoví. Své dcery se snaží provdat co nejvýhodněji, mnohdy se to však nedaří a mnoho z nich zůstává starými pannami. Povídky ze života panských úředníků na šlechtických zámcích se odehrávají v období konce 18. a poč. 19. století.
Devět povídek vypráví příběhy ze života vrchnostenských úředníků a jejich rodin. Pro… jejich způsob života jsou vzorem jejich šlechtičtí pánové, snaží se žít na úrovni, k bontónu patří i onikání a zkomolená německá slova. Jejich životní úroveň jde však prudce dolů, když odcházejí na penzi nebo v případě, že žena s dětmi ovdoví. Své dcery se snaží provdat co nejvýhodněji, mnohdy se to však nedaří a mnoho z nich zůstává starými pannami.

Stav

Dobrý

razítka a polepky z knihovny, vazba povolená, vše drží

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítka a polepky z knihovny, vazba povolená, vše drží
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	238
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072682644
ISBN:	9788072682645
Edice:	48. svazek ed. 48. svazek ed. Vysočina
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Třebíč
Vystaveno:	23. 10. 2025 7:54
Číslo položky:	1427934

O autorovi

Vlasta Pittnerová

Vlasta Pittnerová byla spisovatelka, autorka naivně realistických, často mravoučných próz ze života obyvatel Českomoravské vysočiny a zejména Žďárských hor. Narodila se 1. ledna 1858 v Polné jako desáté, již nečekané dítě v rodině knihkupce a starosty města Antonína Pittnera. Prostředí, ve kterém vyrůstala, přálo kulturním a vlasteneckým zájmům. Její otec byl přítelem mj. Karla Havlíčka Borovského či Boženy Němcové, její matka Leopoldina byla dokonce kmotrou dcery Němcové – Theodory . V Polné vychodila triviální čtyřtřídku, poté absolvovala dvouletou dívčí měšťanskou školu v Hradci Králové, kde bydlela u svého bratra a jeho ženy . Studium ji těšilo, velmi ráda četla, v rodné Polné hrála ochotnické divadlo, toužila stát se učitelkou. Z tohoto snu však sešlo, neboť dívce nesloužilo zdraví a rodina se navíc dostala do finančních obtíží. Z tohoto důvodu se Pittnerová nemohla ani provdat podle svého přání – neměla dostatečné věno. 11. září 1883 se na naléhání rodiny, především otce, provdala za panského myslivce Josefa Vejmelku, 39letého vdovce se dvěma dospívajícími dcerami , se kterým odešla do Sazomína u Žďáru. Později se přestěhovali do Polničky. Jejich manželství však nebylo šťastné – Vejmelka se ženil především proto, aby se mu měl kdo starat o domácnost a o děti, pro manželčiny literární ambice neměl pochopení a Pittnerová si nezískala ani nevlastní dcery – a zoufalá žena se nakonec odhodlala k tehdy odvážnému kroku – v roce 1893 od muže odešla a přestěhovala se do Prahy. Bydlela v malém skromném bytě v Letohradské ulici č. p. 1156 na Královských Vinohradech a žila především z honorářů za své povídky, romány a články, jež byly povětšinou uveřejňovány v různých časopisech , kalendářích, někdy i knižně. Bývá proto označována za první českou profesionální spisovatelku....

Více od autora