Rudolf Luskač
Jedovaté žihadlo

1968 | Lidové nakladatelství

Detektivní román z prostředí sovětsko-finské hranice těsně před druhou světovou válkou. Pátrání po bandě zlodějů, která kradla v Karélii z kostelíků a muzeí ikony a památky, prodávala je za vysoké částky cizincům, a to jako zboží bez umělecké a historické hodnoty, a tím umožňovala jejich snadný převoz za hranice bez vý…vozního povolení. "Jedovatým žihadlem" je pak nazýván soudní případ, který tyto krádeže projednával. Detektivní román z prostředí sovětsko-finské hranice těsně před druhou světovou válkou. Pátrání po bandě zlodějů, která kradla v Karélii z kostelíků a muzeí ikony a památky, prodávala je za vysoké čás…tky cizincům, a to jako zboží bez umělecké a historické hodnoty, a tím umožňovala jejich snadný převoz za hranice bez vývozního povolení. "Jedovatým žihadlem" je pak nazýván soudní případ, který tyto krádeže projednával.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	157
Jazyk:	česky
Edice:	43. svazek ed. 43. svazek ed. Saturn
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 2. 2024 11:20
Číslo položky:	765144

O autorovi

Rudolf Luskač

Rudolf Luskač byl český spisovatel, romanopisec a povídkář. Rudolf Luskač se narodil v Rájci nad Svitavou jako syn Rudolfa Luskače, úředníka v lihovaru v sousedním Jestřebí. V rodišti vychodil obecnou školu a roku 1909 se s rodiči přestěhoval do Prahy, kde navštěvoval reálné gymnázium a poté v letech 1917–1918 studoval na lesnické akademii v Zákupech. Vojenskou službu vykonával na Slovensku, kde po porážce Maďarské republiky rad pomáhal při útěcích komunistů a byl proto roku 1921 zatčen. Po propuštění emigroval do Saska a vystudoval tam Vysokou lesnickou školu . Roku 1927 odjel do Sovětského svazu. Nejprve zde pracoval jako inženýr-mechanizátor lesního průmyslu v Karélii a od roku 1932 jako vedoucí Leningradského státního trustu lesního hospodářství. V souvislosti se svou profesí procestoval Střední Asii, ruský Dálný východ, černomořskou oblast, Kavkaz, Turkmenistán, Kazachstán, Ukrajinu i sibiřskou tajgu. Roku 1941 vstoupil do 1. československého armádního sboru Ludvíka Svobody a s ním přišel roku 1945 do Prahy jako velitel autokolony, přičemž i po válce zůstal do roku 1950 ve svazku s armádou. Roku 1950 byl v souvislosti s politickými procesy v Československu zatčen, devět měsíců vězněn, ale naštěstí pro něho byla obvinění prohlášena za falešná. Po propuštění začal pracovat v redakci Světa sovětů, v letech 1951–1960 byl zaměstnán v oddělení sovětských poradců na Ministerstvu lesů a dřevařského průmyslu a od roku 1960 v oddělení přidružené výroby a myslivosti Správy lesního hospodářství ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Působil také jako odborný tlumočník Rady vzájemné hospodářské pomoci, kde využíval vynikající znalost ruštiny a němčiny. Roku 1963 se stal spisovatelem z povolání. Luskač začal publikovat od poloviny 20. let 20. století lovecké příběhy a fejetony v německých časopisech (napříkl...

Více od autora