Ernest André Gellner
Jazyk a samota : Wittgenstein, Malinowski a habsburské dilema

Ernest André Gellner

Ernest André Gellner byl filosof, sociolog a sociální antropolog. Mezi Gellnerovy přínosy společenským vědám patří hlavně jeho teorie nacionalismu. Gellner však proslul více jako kritik než jako představitel nějaké významné teorie. Mezi cíle jeho mnohdy nevybíravé a jízlivé kritiky patřila psychoanalýza, marxismus nebo postmoderní filosofie. Jeho intelektuální postoje byly ovlivněny především pracemi sociálního antropologa Bronisława Malinowského, sociologa Maxe Webera a filosofa Karla Poppera, který Gellnera ovlivnil svým kritickým racionalismem. Ernest Gellner se narodil do německy mluvící židovské rodiny. Dětství prožil v Praze, kde chodil do české obecné školy a na anglické gymnázium. Dle slov Gellnerova přítele Jiřího Musila, si Gellner z pražské prostředí odnesl především zájem o český jazyk, literaturu a společnost a Rusko; základní liberální politickou orientaci; a také pozitivní, ale současně také věcně kritický vztah k Masarykovi. V roce 1939 celá rodina utíká do Anglie, kde Gellner po dostudování střední školy v roce 1943 zahajuje studium na Oxfordské univerzitě. Svá studia však přeruší, aby mohl v roce 1944 vstoupit do Československé samostatné obrněné v brigády, s níž se účastní obléhání Dunkerque a se kterou se v roce 1945 dostává na krátký čas zpátky do Prahy. V Praze začíná studovat na Univerzitě Karlově, kde mimo jiné navštěvuje přednášky Jana Patočky. Patočkovy přednášky na něm moc dobrý dojem nezanechaly. Gellner později napsal, že Patočkův styl přednášení považoval za nesrozumitelný. K Patočkovi se však vrátil na sklonku své kariéry v souvislosti se zájmem o český nacionalismus. V roce 1946 Československo z obav před politickým směřováním země opět opouští a vrací se do Anglie. V Oxfordu pak dokončuje v roce 1947 studia. V Oxfordu je jeho učitelem například filosof Gilbert Ryle, se kterým se v průběhu padesátých let názo...