Vítězslav Tichý
Jaroslav Vrchlický : život

1942 | Nakladatelství Vojtěch Hrách

Stav

Dobrý

vazba povolená, vše drží, opotřebená obálka, bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, vazba povolená, vše drží, opotřebená obálka
Vazba:	volná brož
Počet stran:	402
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 8. 2026 12:22
Číslo položky:	1880957

O autorovi

Vítězslav Tichý

Filolog a literární historik dr. Vítězslav Tichý se vždycky hlásil k rodnému kraji pod Krušnými horami i k městu Duchcovu. Otec byl malířem porcelánu a matka švadlenou, i když oba pocházeli z hornického rodu, jak bylo v tomto kraji pravidlem. Mladý Vítězslav začal studovat na podzim 1914 státní reálné gymnázium v Duchcově. Maturoval 24. června 1922. Od nového školního roku byl již zapsán jako řádný posluchač filosofické fakulty University Karlovy v Praze, kde studoval slovanskou a germánskou filologii a byl žákem prof. Otokara Fischera, Emila Smetánky i Miroslava Hýska. Úspěšně studia dokončil v roce 1926 a rozhodl se pro pedagogickou prxi. V září nastoupil jako suplující profesor s aprobací češtiny a němčiny na veřejné obchodní škole ve Slaném. Definitivním profesorem se stal o tři roky později, když dosáhl "učitelské způsobilosti" pro vyšší třídy středních škol. V březnu 1933 získal doktorát filosofie. Od roku 1936 působí v Praze jako státní profesor průmyslových škol, nejprve celé desetiletí na II. státní průmyslové škole na Smíchově a dalších deset let na státní průmyslové škole elektrotechnické. Od roku 1954 vyučuje na průmyslové škole geologické a od roku 1960 na průmyslové škole bytové tvorby na Žižkově. Byl členem redakční rady časopisu Literatura ve škole a později i Český jazyk a literatura., místopředsedou Literárně vědné společnosti pči ČSAV, členem Společnosti Jaroslava Vrchlického. Vrchlickému věnoval největší pozornost, jež roku 1941 vyvrcholila publikací rozsáhlé monografie "Jaroslav Vrchlický, život", jež byla oceněna Cenou Národního muzea v Praze. K Vrchlickému se vrátil dílem "Satanela Jaroslava Vrchlického" . Nebyl to však jen Vrchlický, kdo jej zajímal. V roce 1944 vyšla kniha "Básník Vítězslav Hálek", o čtyři roky později "Český kulturní Slavín duchovní, literární, hudební a výtvarnický", na níž se podílel řadou drobnějších monografií velkých osobností naší literatury, jako např. Čelakovského, Klostermanna, Raise, Baara, Erbena nebo Ji...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…