Knihy
Umění a architektura
Fotografie
Jaroslav Seifert
Jaroslav Seifert a Jan Zrzavý ve fotografiích J...

Jaroslav Seifert: Jaroslav Seifert a Jan Zrzavý ve fotografiích Jaroslava Krejčího

Jaroslav Seifert, Jaroslav Krejčí
Jaroslav Seifert a Jan Zrzavý ve fotografiích Jaroslava Krejčího

1990 | Nakladatelství Orbis pictus

Řada fotografií autora obou umělců -básníka a malíře při práci i odpočinku, doprovázená texty, dopisy i textu Rajská jablíčka po provensálsku a báseň Hlava panny Marie. Řada fotografií autora obou umělců -básníka a malíře při práci i odpočinku, doprovázená texty, dopisy i textu Rajská jablíčka po provensálsku a báseň Hlava panny Marie.

Stav

Dobrý

lehce opotřebená obálka, ohnuté rohy

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, ohnuté rohy, lehce opotřebená obálka
Vazba:	volné listy v obálce
Počet stran:	44
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085240033
ISBN:	9788085240030
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 3. 2025 10:2
Číslo položky:	1179104

O autorech

Jaroslav Seifert

Jaroslav Seifert byl český básník, spisovatel, novinář a překladatel. Patřil mezi členy hnutí Devětsil, stál na počátku českého uměleckého směru poetismu. Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu , kterou získal za „poezii, která svěží smyslovostí a mimořádnou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti“. Navzdory komplikovaným vztahům s komunistickou mocí obdržel titul národního umělce. Patřil k prvním signatářům Charty 77. Narodil se do chudých poměrů v dnešní Bořivojově ulici čp. 816/104 na Žižkově, dnes Praha 3, a byl pokřtěn 5. října jako Jaroslav Václav. Na rodném domě je umístěna pamětní deska. Jeho otec, původně úředník, pak nepříliš úspěšný obchodník s obrazy a rámy a později dělník, byl „uvědomělým socialistou“, zatímco matka byla zbožná katolička. Seifert se o tom později vyjádřil: „Tyto protiklady mi také trochu zůstaly – v životě i v poezii.“ Během jeho dětství se rodina několikrát stěhovala po různých, vesměs nuzných, podnájmech v rámci Žižkova. Svá středoškolská studia si Seifert odbýval nejprve na c. k. vyšším gymnáziu na Žižkově v Kubelíkově ulici . Přestože patřil k bystrým žákům, svá studia nedokončil pro mnoho neomluvených hodin, které trávil vesměs touláním se po Praze, účastí na dělnických demonstracích a horlivou četbou. Od roku 1919 mu začínaly vycházet první básně v různých časopisech a novinách, např. pod patronací Josefa Hory v Právu lidu. Jeho první básnická sbírka, Město v slzách, byla vydána v roce 1921. V témže roce dvacetiletý Seifert vstoupil do právě založené Komunistické strany Československa a stal se pravidelným přispěvatelem jejího nově založeného listu Rudé právo, jímž byl až do roku 19...

Více od autora

Jaroslav Krejčí

Jaroslav Krejčí byl československý právník a politik, druhý předseda československého ústavního soudu a později předseda protektorátní vlády. Absolvoval gymnázium v Uherském Hradišti a poté Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde roku 1916 získal titul doktora práv. V letech 1918 až 1920 působil na zemské politické správě v Brně, později jako vrchní odborový rada v prezidiu ministerské rady v Praze. Od roku 1921 až do roku 1938 byl činný jako tajemník ústavního soudu. Roku 1928 se stal členem českého zemského zastupitelstva, roku 1936 zástupcem prezidia ministerské rady v Právní radě. Téhož roku se stal na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně soukromým docentem pro obor ústavního práva, o dva roky později byl jmenován mimořádným profesorem. Ve své době patřil k nejuznávanějším československým odborníkům na ústavní právo, patřil mezi stoupence brněnské právní školy. Ve svých dílech se zaměřoval na vztahy jednotlivých státních mocí, zvláště reflektoval postavení ústavního soudu, postupně však rezignoval na čistý konstitucionalismus a obhajoval zmocňovací zákony přenášející pravomoci parlamentu na vládu. Za druhé republiky působil v období od 1. prosince 1938 do 15. března 1939 jako ministr spravedlnosti ve vládě Rudolfa Berana. Současně působil, byť jen krátce, též jako předseda ústavního soudu. Funkci ministra spravedlnosti zastával i za protektorátu v Beranově druhé vládě a ve vládě Aloise Eliáše . Kromě toho přechodně působil v čele ministerstva zemědělství a jako místopředseda vlády. V období od 19. ledna 1942 do 19. ledna 1945 působil již jako předseda protektorátní vlády. Zároveň nadále zastával i funkci ministra spravedlnosti. Obdržel protektorátní vyznamenání – Svatováclavskou orlici I. stupně se zlatým věncem. Patřil k přátelům prezidenta Emila Háchy, který Krejčího ve své politické závěti z roku ...

Více od autora