Miroslav Lamač
Jan Zrzavý

1980 | Nakladatelství Odeon

Přibližuje osobnost a malířské dílo národního umělce, sleduje jeho proměny a snaží se najít vztah mezi jeho osobitostí a dobovými souvislostmi. Rozebírá charakteristické rysy výtvarného výrazu J. Zrzavého, seznamu je s jeho teoretickými úvahami, které blíže osvětlují malířovo dílo. aj. Významnou součást publikace tvoří… 164 če rnobílých a barevných reprodukcí obrazů a kreseb. Přibližuje osobnost a malířské dílo národního umělce, sleduje jeho proměny a snaží se najít vztah mezi jeho osobitostí a dobovými souvislostmi. Rozebírá charakteristické rysy výtvarného výrazu J. Zrza…vého, seznamu je s jeho teoretickými úvahami, které blíže osvětlují malířovo dílo. aj. Významnou součást publikace tvoří 164 če rnobílých a barevných reprodukcí obrazů a kreseb.

Stav

Velmi dobrý

zachováno

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 15. 10. 2025

O knize

Stav:	Velmi dobrý, zachováno
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	229
Jazyk:	česky
Edice:	11. svazek ed. 11. svazek ed. Umělecké profily
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 10. 2025 7:48
Číslo položky:	1408685

O autorovi

Miroslav Lamač

Miroslav Lamač byl český výtvarný kritik a kunsthistorik zaměřující se na moderní umění. Roku 1944 maturoval na gymnasiu v Křemencově ulici v Praze. V letech 1947-1949 studoval malbu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u prof. Jana Baucha a zároveň dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Absolvoval roku 1953. Mezi lety 1953 a 1964 byl vedoucím redaktorem časopisu Výtvarná práce, mezi lety 1965 a 1970 šéfredaktorem časopisu Výtvarné umění. Byl členem AICA a čestným předsedou teoretické sekce Unie výtvarných umělců. Od roku 1966 na něj Státní bezpečnost vedla signální svazek a sledovala ho jako nepřátelskou osobu prostřednictvím svých agentů, např. Josefa Jelena. Roku 1981 však StB Lamače získala jako tajného spolupracovníka a využívala ho proti významným zakázaným výtvarníkům. Lamač podával zprávy o Čestmíru Kafkovi, Vladimíru Janouškovi, Jiřímu Kolářovi a Josefu Jírovi, nebo o teoretikovi Františku Šmejkalovi. Po Paterově zprávě o výstavě v Ústavu makromolekulární chemie na Petřinách, na které se sešla řada umělců a teoretiků, kteří byli považováni za odpůrce režimu, přijala StB opatření k zamezení výstav. Lamačova spolupráce trvala do roku 1989, kdy byl jeho svazek skartován. Roku 1957, v kulturní pustině tzv. socialistického realismu 50. let, připravil spolu s Jiřím Padrtou a J. M. Tomešem významnou výstavu české předválečné avantgardy v Domě umění města Brna, která pak měla reprízu v Jízdárně Pražského hradu . Roku 1959 následoval druhý díl - Moderní české malířství II , Dům umění města Brna. Roku 1966 připravil spolu s A. Hoffmeisterem a J. Zeminou výstavu českého moderního umění a francouzského umění ze sbírky Národní galerie v Praze v pařížském Musée national d'art moderne. Roku 1968 byl kurátorem výstavy Nová citlivost. Křižovatka a hosté, Dům umění města Brna, Galerie umění Karlovy Va...

Více od autora