Zdeněk Wirth, František Laichter, Jan Štenc
Jan Štenc : život a práce : [1871-1941]

1941 | Nakladatelství Uměleckoprůmyslové muzeum

Publikace vydaná k 70. výročí narození Jana Štence, českého nakladatele. Mimo životopisná data obsahuje přehledy vydaných knih, s údaji a daty. Publikace vydaná k 70. výročí narození Jana Štence, českého nakladatele. Mimo životopisná data obsahuje přehledy vydaných knih, s údaji a daty.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	48
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 6. 2024 12:47
Číslo položky:	867015

O autorech

Zdeněk Wirth

Narozen 11. 8. 1878 v Libčanech u Hradce Králové, zemřel 25. 2. 1961 v Praze. Historik umění, zaměření na památkovou péči.

Více od autora

Jan Štenc

Jan Štenc byl český nakladatel. V roce 1908 založil podnik Grafický závod Jan Štenc, který se věnoval reprodukci a dokumentaci uměleckých děl a architektury. Narodil se 13.9.1871 v rodině Jana Petra Stenze , pomocníka v knihtiskárně a manželky Emilie, rozené Frankové . Měl čtyři sestry Marii, Annu Marii, Emilii, Terezu a dva bratry Václava a Josefa. Vyučil se zinkografem, a od roku 1890 pracoval jako reprodukční rytec Vilímova ústavu grafického v Praze. Jan Štenc zahájil v roce 1908 provoz ve vlastním nakladatelství a v pronajatém grafickém závodě v asanované Mikulášské ulici. Štencův grafický kabinet vydával od roku 1913 vlastní ročenky. Byl ženat za Hedviku Mingrovou . Také byl dobrovolným pokladníkem a jednatelem Spolku výtvarných umělců Mánes. Podílel se též, jako odborník na reprodukci a grafickou úpravu, na vydávání časopisu Volné směry a další ediční činnosti spolku. Sídlo grafického závodu, tzv. Štencův dům, navrhl a realizoval v letech 1909–1911 architekt Otakar Novotný. Štencovu vilu ve Všenorech postavil v letech 1921–1922 Jan Kotěra . Hlavní program výroby se odvíjel od zhotovování štočků pro knihy, pořizování fotografií jak uměleckých děl od architektury po plány a kresby, dále reklamní fotografie zdokonalované americkou retuší. V závodě bylo hlubotiskové oddělení pro tisk fotomechanicky zhotovených desek i originální umělecké grafiky. Štenc poskytoval možnost tisku každému, kdo se grafikou zabýval, tedy i amatérům. Na jaře 1912 otevřel Štencův grafický kabinet, v němž prodával kolekce grafických listů V Štencově grafickém studiu vznikaly špičkové knihy, především umělecké publikace. Štencovo nakladatelství vydalo šest svazků Dějepisu umění od Antonína Matějčka (pravěk až počátek ...

Více od autora