Tomáš Garrigue Masaryk
Jan Hus

1923 | Nakladatelství Bursík & Kohout

Shrnutí Masarykovy základní myšlenky, tedy návaznosti národního obrození na náboženské humanitní ideály české reformace. Shrnutí Masarykovy základní myšlenky, tedy návaznosti národního obrození na náboženské humanitní ideály české reformace.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	~~149 Kč~~ 139 Kč
	Stav Dobrý trochu oděrky na deskách, exlibris	Skladem pro e-shop	~~159 Kč~~ 99 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka
Vazba:	volná brož
Počet stran:	193
Jazyk:	česky
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Myšlenky a zájmy doby
Vydání:	4. vyd., rozš. o pozdější stati
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 2. 2025 10:39
Číslo položky:	1131834

O autorovi

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora