Josef Hora
Jan houslista

1983 | Nakladatelství Československý spisovatel

Jan houslista - lyrickoepická básnická povídka Josefa Hory - vyšla poprvé v roce 1939 v dusném okupačním období. Byla psána pod formálním vlivem Puškinovým, kterého Josef Hora v té době hojně překládal, a je jakýmsi hledáním odpovědnosti za osud zkoušené a ohrožené země-domova. Jan houslista - lyrickoepická básnická povídka Josefa Hory - vyšla poprvé v roce 1939 v dusném okupačním období. Byla psána pod formálním vlivem Puškinovým, kterého Josef Hora v té době hojně překláda…l, a je jakýmsi hledáním odpovědnosti za osud zkoušené a ohrožené země-domova.

Vyberte kus

Vytvořit poptávku

	Stav Velmi dobrý lehké oděrky na papírovém obalu	KOMPLET Skladem pro e-shop	259 Kč
	Stav Dobrý oděrky na kartonovém obalu	KOMPLET Skladem pro e-shop	219 Kč

O knize

Počet stran:	94
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Rastislav Michal
Edice:	Klub přátel poezie. Výběrová řada, Pegas
Vydání:	Sedmé samostatné vydání
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Josef Hora

Josef Hora byl český básník, překladatel, novinář a literární kritik. In memoriam byl jako první jmenován národním umělcem. Narodil se v Dobříni u Roudnice nad Labem, ale v roce 1893 se rodina přestěhovala do Prahy. Po dalších třech letech se však rodiče rozešli a mladý Josef se společně s matkou odstěhoval k tetě do Roudnice, kde vystudoval gymnázium. Během tohoto období také v časopise Vesna poprvé publikoval své verše. Po maturitě odešel do Prahy na práva, kam však trvale přesídlil až v roce 1919. Vstoupil do redakce Práva lidu, v roce 1921 přešel k Rudému právu, kde vedl kulturní rubriku. Od roku 1926 byl zároveň jeho odpovědným redaktorem. Po rozchodu s komunistickou stranou přešel do kulturní rubriky Českého slova. Působil též v časopisech Moderní revue, Zvon a později vydával vlastní časopis Plán. Podílel se na Literárních novinách. Po rozchodu s komunisty postupně přešel od stranického novinaření k publicistice, založil sbírku drobnějších monografií Postavy a dílo, do které přispěl svazečkem o K. Tomanovi . Pro jeho dílo mělo velký význam cestování – navštívil Itálii, SSSR, Německo, Francii, Estonsko, Maďarsko a Jugoslávii. Válku prožil těžce nemocný. Zemřel krátce po osvobození, pohřben byl na vyšehradském Slavíně. Znaky jeho proletářské poezie jsou poměrně podobné Wolkerovým, ale Hora nepsal balady, nýbrž lyriku. Samozřejmě, že od Pracujícího dne se jeho proletářská poezie vyvíjela, ale ani ne tak svým smyslem, vývoj byl spíše literární. Souběžně s proletářskou poezií vyšly romány, které nedosahují úrovně autorových básní: V dalších sbírkách již Hora opouštěl proletářskou poezii. Hora byl vynikající překladatel z ruštiny, přeložil Puškinova Evžena Oněgina, dále překládal Lermontova, Jesenina a Pasternaka, pořídil také výbor ze slovinské poezie: Hvězdy nad Triglavem. Josef Hora byl 22. června 1945, den po své smrti, jmenován prvním národním umělcem. Je také nositel...

Více od autora