Jaroslav Páv
Jak žít a co jíst při cukrovce

1979 | Nakladatelství Avicenum

Třetí vydání příručky, která pojednává o podstatě a projevech cukrovky, o jejím léčeni, o výživě diabetika a o přípravě diabetické diety, přináší některé nové poznatky o vlastní chorobě a důkladněji informuje o principech léčebné výživy. Poslední, předpisová část zůstává beze změny. Třetí vydání příručky, která pojednává o podstatě a projevech cukrovky, o jejím léčeni, o výživě diabetika a o přípravě diabetické diety, přináší některé nové poznatky o vlastní chorobě a důkladněji i…nformuje o principech léčebné výživy. Poslední, předpisová část zůstává beze změny.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	375
Jazyk:	česky
Vydání:	3. přeprac. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 9. 2025 11:14
Číslo položky:	1395420

O autorovi

Jaroslav Páv

Jaroslav Pavlíček je odborníkem na přežití v extrémních podmínkách. Studoval na Karlově Universitě koreanistiku, ale po srpnu 1968 ze školy odešel do hor. Pracoval ve Vysokých Tatrách jako nosič a posléze jako zástupce chataře na Teryho chatě, kde si udělal známosti s polskými horolezci, kteří jej v roce 1979 - 80 propašovali jako korespondenta na polskou, světově první zimní expedici na Everest, kterého pak skutečně dosáhli. V roce 1984 přešel se dvěma kamarády za 41 dní Grónsko. Své poznatky shromáždil v knížce “Člověk v drsné přírodě”, které se od roku 1987 prodalo padesát tisíc výtisků. Velkým Pavlíčkovým snem byl vlastní ostrov. Kamarád astronom Mrkos mu doporučil, aby jej hledal v Antarktidě, v největším mezinárodním parku. V roce 1987 se s kamarádem vypravil na polské školní lodi do oblasti Jižních Shetland, kde hledali několik měsíců vhodné místo a sbírali zkušenosti z provozu trvale i sezónně osídlených stanic. V únoru 1988 objevili ostrov Nelson, který se ukázal jako nejvhodnější pro experimenty v oblasti přežití a "zelené domácnosti". Následovala jedna akce za druhou: od stavby primitivních přístřešků, přes montované domky zakoupené z horolezeckých brigád, po současný stav, kdy většina věcí je dovezena z Chile, Argentiny a Uruguaye. Dnes má česká antarktická stanice tři domky: v jednom se bydlí, v druhém se skladuje odpad, ve třetím palivo. Na stanici stále někdo pobývá, Češi i cizinci: 1 - 7 obyvatel. Program stanice byl doplněn o studium změny životního stylu jako základní podmínky ke globálnímu přežití, což se později stalo hlavní náplní programu nazvaného "Zelená domácnost v drsné Antarktidě" s cílem přispět k propagaci pozitivních hodnot křesťanských a ekologických. Jaroslav Pavlíček je ženatý, žije v Písku a má tři dcery. Je profesionálním polárníkem: když není zrovna v Antarktidě, věnuje se přípravám, přednáší a publikuje....

Více od autora