Miroslav Horníček
Jablko je vinno

1997 | Nakladatelství Motto

Typické Horníčkovo vyprávění o vztahu mezi mužem a ženou.
V nevelké společnosti několika manželských dvojic, které se spolu občas scházejí na popovídání, pojedení i popití, vystupuje do popředí František a jeho žena Marta. Žijí spolu již mnoho let, a jejich manželství je přiměřeně kořeněno drobnými neshodami i tím, …jak si navzájem vidí do duše a dovedou si jeden druhého dobírat.
Napětí vyvolává především Františkův vytrvale hlásaný názor, že muži jsou hybnou silou dějin, a že kdyby osudy lidstva závisely na ženách, vysedávali bychom dnes u ohňů doby kamenné. Marta reaguje na Františkovy výpady shovívavým úsměvem a v její mysli se rodí příběhy s historickými tématy. Typické Horníčkovo vyprávění o vztahu mezi mužem a ženou.
V nevelké společnosti několika manželských dvojic, které se spolu občas scházejí na popovídání, pojedení i popití, vystupuje do popředí Fra…ntišek a jeho žena Marta. Žijí spolu již mnoho let, a jejich manželství je přiměřeně kořeněno drobnými neshodami i tím, jak si navzájem vidí do duše a dovedou si jeden druhého dobírat.
Napětí vyvolává především Františkův vytrvale hlásaný názor, že muži jsou hybnou silou dějin, a že kdyby osudy lidstva závisely na ženách, vysedávali bychom dnes u ohňů doby kamenné. Marta reaguje na Františkovy výpady shovívavým úsměvem a v její mysli se rodí příběhy s historickými tématy.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	210
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085872692
ISBN:	9788085872699
Edice:	Česká klasika
Vydání:	Vyd. 4.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 2. 2025 11:21
Číslo položky:	1143266

O autorovi

Miroslav Horníček

Zasloužilý umělec Miroslav Horníček byl český herec, spisovatel, dramatik, režisér, výtvarník, glosátor a divadelní teoretik. K divadlu se dostal na plzeňské reálce, kde chodil do ochotnického spolku a se spolužáky založil Studentský avantgardní kolektiv. Po vystudování byl krátce zaměstnán jako úředník v plzeňské nemocnici. V roce 1941 přijal angažmá v Městském divadle v Plzni, brzy po válce odešel do Prahy. Nejprve hrál v Divadle Větrník, o rok později nastoupil k bratrům Oldřichu a Lubomíru Lipským do Divadla satiry. Poté hrál šest let na scéně Národního divadla. V roce 1955 se stal partnerem Jana Wericha v Divadle ABC . S Werichem hrál šest let, například ve hrách Těžká Barbora nebo Husaři. Po Werichově odchodu roku 1961 vytvořil podobnou dvojici s Milošem Kopeckým. Nehráli však spolu dlouho. Už v roce 1962 se stal na dva roky členem Hudebního divadla v Karlíně a záhy i Divadla Semafor, kde účinkoval například ve hře Člověk z půdy. Působil i v Městských divadlech pražských, velmi známé a značně populární byly jeho Hovory přes rampu, kde přímo z divadelní rampy odpovídal na živé dotazy diváků kladené z hlediště a tak neformálně besedoval s publikem. Hrál také ve filmech. Ztvárnil hlavní role ve filmech Táto, sežeň štěně! a Kam čert nemůže a v televizním seriálu Byli jednou dva písaři, dále několik vedlejších rolí v mnoha dalších filmech, z nichž nejznámější je role Krásného prince ve filmové pohádce Byl jednou jeden král. V roce 1965 si zahrál v komediálním snímku z produkce východoněmecké Defy Bez pasu v cizích postelích. Známé je také jeho působení v roli moderátora filmového zpravodajství z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. V roce 1966 byl zvolen králem Pražského a Plzeňského Majálesu. V roce 1968 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1967 se účastnil avantgardního projektu Kinoautomat autorů Radúze Činčery, s...

Více od autora