Walter Scott, Édouard Riou, M. Lix, H. Scott, Adrien Marie
Ivanhoe

1936 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Ve středověké Anglii mezi sebou neustále zápasily o moc a nadvládu normanské a saské šlechtické rody. Wilfred z Ivanhoe, vyděděný syn saského zemana, miluje otcovu schovanku Rowenu, saskou princeznu. Ta se však má provdat za Athelstana, potomka krále, aby tak saská dynastie opět byla dosazena na anglický trůn. V městě …Ashby se odehrává významné rytířské klání, na němž se střetávají normanští a saští šlechtici. Sjíždí se sem mnoho hostů z celé Anglie. Mezi hosty je též otec Wilfreda – Cedrik, Rowena, Athelstan a žid Izák s dcerou Rebekou. Klání se účastní mezi mnohými též Wilfred, který za pomoci neznámého Černého rytíře turnaj jedinců i skupin vyhrává. Sám je však zraněn. Při svlékání jeho brnění se objevuje, že je to Wilfred. Ujímá se ho židovka Rebeka, která ho nechává odnést do domu svého otce a ošetřuje ho. Druhého dne se Izák s Rebekou a Wilfredem připojují k Cedrikovu průvodu, který míří domů. Před lesem, který obývali zbojníci, vzal totiž Cedrik na Roweninu přímluvu oba židy pod ochranu. V noci všechny přepadli normanští páni a odvedli je na hrad jednoho svého druha. Zachránili se jen dva nevolníci, kteří hned začali připravovat záchranu ostatních. Pomoc jim přislíbil sám vůdce zbojníků a Černý rytíř, který v lese nocoval. S ostatními zbojníky zaútočili na hrad a podařilo se jim osvobodit zajaté. Sám Wilfred byl zachráněn Černým rytířem. Athelstan po ráně do hlavy klesl jako mrtvý. Rebeka jediná byla unesena z lásky templářským rytířem Bois-Guilbertem. Rebeka však jeho city neopětovala. Na Athelstanův pohřeb přijel za Cedrikem pozvaný Černý rytíř, kterému Cedrik za záchranu života přislíbil odměnu. Ukázalo se, že Černým rytířem je sám král Richard První, který se tajně vrátil do země, poté, co byl vykoupen ze zajetí. Chce, aby jeho odměnou bylo usmíření Cedrika se synem. Též se přimlouvá za sňatek Wilfreda s Rowenou, kteří se milují. Cedrik se jejich sňatku brání s ohledem na zesnulého. Naštěstí se objevuje Athelstan, který byl templářovou ranou jen omráčen a ne tedy zabit, jak se původně předpokládalo. Athelstan souhlasí se sňatkem Roweny a Wilfreda. Na hradním nádvoří se náhle objevuje nešťastný žid Izák se zprávou, že Rebeka bude odsouzena za čarodějnictví k upálení, pokud za její nevinu nebude někdo ochoten bojovat. Tak rozhodl velmistr templářů. Wilfred, jakožto její ochránce, se utkává se zástupcem templářů Bois-Guilbertem. Vítězství Wilfreda přináší Bois-Guilbertovi smrt. Rebeka je osvobozena. Wilfred se smiřuje s otcem a žení se s Rowenou, Izák s Rebekou odjíždí do Granady, aby v novém místě nalezli lepší a pevnější ochranu. Ilustrace M. Lix, Adrien Marie, Riou a H. Scott. Ve středověké Anglii mezi sebou neustále zápasily o moc a nadvládu normanské a saské šlechtické rody. Wilfred z Ivanhoe, vyděděný syn saského zemana, miluje otcovu schovanku Rowenu, saskou princeznu. …Ta se však má provdat za Athelstana, potomka krále, aby tak saská dynastie opět byla dosazena na anglický trůn. V městě Ashby se odehrává významné rytířské klání, na němž se střetávají normanští a saští šlechtici. Sjíždí se sem mnoho hostů z celé Anglie. Mezi hosty je též otec Wilfreda – Cedrik, Rowena, Athelstan a žid Izák s dcerou Rebekou. Klání se účastní mezi mnohými též Wilfred, který za pomoci neznámého Černého rytíře turnaj jedinců i skupin vyhrává. Sám je však zraněn. Při svlékání jeho brnění se objevuje, že je to Wilfred. Ujímá se ho židovka Rebeka, která ho nechává odnést do domu svého otce a ošetřuje ho. Druhého dne se Izák s Rebekou a Wilfredem připojují k Cedrikovu průvodu, který míří domů. Před lesem, který obývali zbojníci, vzal totiž Cedrik na Roweninu přímluvu oba židy pod ochranu. V noci všechny přepadli normanští páni a odvedli je na hrad jednoho svého druha. Zachránili se jen dva nevolníci, kteří hned začali připravovat záchranu ostatních. Pomoc jim přislíbil sám vůdce zbojníků a Černý rytíř, který v lese nocoval. S ostatními zbojníky zaútočili na hrad a podařilo se jim osvobodit zajaté. Sám Wilfred byl zachráněn Černým rytířem. Athelstan po ráně do hlavy klesl jako mrtvý. Rebeka jediná byla unesena z lásky templářským rytířem Bois-Guilbertem. Rebeka však jeho city neopětovala. Na Athelstanův pohřeb přijel za Cedrikem pozvaný Černý rytíř, kterému Cedrik za záchranu života přislíbil odměnu. Ukázalo se, že Černým rytířem je sám král Richard První, který se tajně vrátil do země, poté, co byl vykoupen ze zajetí. Chce, aby jeho odměnou bylo usmíření Cedrika se synem. Též se přimlouvá za sňatek Wilfreda s Rowenou, kteří se milují. Cedrik se jejich sňatku brání s ohledem na zesnulého. Naštěstí se objevuje Athelstan, který byl templářovou ranou jen omráčen a ne tedy zabit, jak se původně předpokládalo. Athelstan souhlasí se sňatkem Roweny a Wilfreda. Na hradním nádvoří se náhle objevuje nešťastný žid Izák se zprávou, že Rebeka bude odsouzena za čarodějnictví k upálení, pokud za její nevinu nebude někdo ochoten bojovat. Tak rozhodl velmistr templářů. Wilfred, jakožto její ochránce, se utkává se zástupcem templářů Bois-Guilbertem. Vítězství Wilfreda přináší Bois-Guilbertovi smrt. Rebeka je osvobozena. Wilfred se smiřuje s otcem a žení se s Rowenou, Izák s Rebekou odjíždí do Granady, aby v novém místě nalezli lepší a pevnější ochranu. Ilustrace M. Lix, Adrien Marie, Riou a H. Scott.

Stav

Dobrý

zkosený hřbet, zdobná

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet
Vazba:	pevná, zdobná
Počet stran:	552
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Riou Scott
Překladatel:	Antonín Starý
Vydání:	Nejčtenější knihy světa
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 12. 2021 11:33
Číslo položky:	256505

O autorech

Walter Scott

Sir Walter Scott, 1. baronet byl skotský básník, prozaik, romanopisec a sběratel skotských balad, představitel romantismu. Je považován za zakladatele historického románu. Jeho historické romány jsou považovány za jedny z nejvýznamnějších anglických vůbec, protože ovlivnily tvorbu několika generací a byly velmi populární. Pocházel z právnické rodiny. V mládí onemocněl dětskou obrnou a ochrnul na jednu nohu. Dětství prožil u svého dědečka na skotsko-anglickém pomezí, kde si velmi oblíbil pohádky a lidovou slovesnost. V roce 1792 absolvoval práva na edinburské univerzitě, stal se právníkem a v letech 1806–1830 byl úředníkem nejvyššího soudu v Edinburghu. Roku 1812 se spřátelil s anglickým básníkem lordem Byronem, který svým revolučním romantismem do jisté míry ovlivnil jeho tvorbu. Začínal jako romantický básník. Již jeho kniha z roku 1805 Píseň posledního skotského barda se stala bestselerem . Vrcholem jeho básnické tvorby je Jezerní panna z roku 1810, v níž se panovník zamiluje do skotské horalky. V roce 1814 vydal anonymně dílo Waverley aneb Před šedesáti lety , v němž se hlavní hrdina postaví na stranu skotských horalů, kteří osnují povstání proti králi. Obrovský úspěch díla povzbudil Scotta ke psaní další historických románů. V krátkém době vydává díla Guy Mannering , Starožitník , Rob Roy , Ivanhoe a tři řady románů, kterým dal souhrnný název Příběhy mého domácího . První řada obsahuje např. román Černý trpaslík 1816) a Puritáni , druhá pak vrcholný Scottův román Srdce Edinburghu a ve třetí jsou zase romány Pověst o Montrosovi a Nevěsta z Lammermooru . Ke konci života se tvorba Walter Scotta vyznačovala klesající uměleckou úrovní. Přesto i v této době napsal skvělé romány jako je např. Talisman nebo K...

Více od autora

Édouard Riou

Édouard Riou byl francouzský malíř a ilustrátor. Riou byl žákem významného předchůdce impresionismu Charlese-Françoise Daubignyho a své první práce představil roku 1859 . Uplatnil se však především jako ilustrátor, a to zejména prvních románů francouzského spisovatele Julese Verna vydávaných nakladatelem Pierrem-Julesem Hetzelem v rámci cyklu Podivuhodné cesty. Jde o tato Vernova díla: Dále se Riou společně s Hubertem Clergetem podílel svými kresbami na výtvarné stránce Ilustrovaného zeměpisu Francie z roku 1866 a společně s Léonem Benettem, Henrim Meyerem a Julesem Fératem ilustroval Vernovu knihu divadelních her Cesty na divadle z roku 1881. Kromě knih Julese Verna ilustroval Riou například vydání románu Waltra Scotta Ivanhoe z roku 1880 nebo románu Alexandra Dumase staršího Hrabě Monte Cristo z roku 1887. Édouard Riou zemřel roku 1900 v Paříži jako nositel Řádu čestné legie.

Více od autora