Homéros, Homer
Ílias

1980 | Nakladatelství Odeon

Epos o trojské válce, zobrazující ve 24 zpěvech dobrodružství, válečné i milostné příběhy Agamemmona, Achillea, Odyssea, Parida, Heleny, Hektora aj. i svět olympských bohů, vychází v novém, moderním překladu.
Na obálce barevná reprodukce řeckého talíře zdobeného malířem Epiktétem.
Obsah: Příčinou války byl únos k…rásné Heleny, manželky spartského krále Meneláa, synem trojského krále Priama, kralevicem Paridem. Meneláos se svým bratrem Agamemnonem zorganizoval odvetné tažení řeckých kmenů proti Tróji. Epos líčí události posledního, desátého roku války, které vyjadřují hněv Achilleův. Řek Achilleus, jemuž je předurčena velká sláva a blízká smrt, se odmítá zúčastnit dalších bojů, neboť Agamemnon mu odňal ukořistěnou otrokyni Bríseovnu. Uražený Achilles půjčí svou zbroj příteli Patroklovi, ten je však zabit trojským hrdinou Hektorem. V souboji Meneláa s únoscem Paridem Paris sice umírá, nakonec je však zachráněn bohyní Afroditou. Vyvrcholením eposu je vylíčení souboje Achillea, mstícího smrt přítele Patrokla, s Hektorem, který končí Achilleovým vítězstvím a potupou zabitého Hektora, vláčeného kolem trojských hradeb a nakonec vydaného králi Priamovi.
01-083-80 Epos o trojské válce, zobrazující ve 24 zpěvech dobrodružství, válečné i milostné příběhy Agamemmona, Achillea, Odyssea, Parida, Heleny, Hektora aj. i svět olympských bohů, vychází v novém, moderním p…řekladu.
Na obálce barevná reprodukce řeckého talíře zdobeného malířem Epiktétem.
Obsah: Příčinou války byl únos krásné Heleny, manželky spartského krále Meneláa, synem trojského krále Priama, kralevicem Paridem. Meneláos se svým bratrem Agamemnonem zorganizoval odvetné tažení řeckých kmenů proti Tróji. Epos líčí události posledního, desátého roku války, které vyjadřují hněv Achilleův. Řek Achilleus, jemuž je předurčena velká sláva a blízká smrt, se odmítá zúčastnit dalších bojů, neboť Agamemnon mu odňal ukořistěnou otrokyni Bríseovnu. Uražený Achilles půjčí svou zbroj příteli Patroklovi, ten je však zabit trojským hrdinou Hektorem. V souboji Meneláa s únoscem Paridem Paris sice umírá, nakonec je však zachráněn bohyní Afroditou. Vyvrcholením eposu je vylíčení souboje Achillea, mstícího smrt přítele Patrokla, s Hektorem, který končí Achilleovým vítězstvím a potupou zabitého Hektora, vláčeného kolem trojských hradeb a nakonec vydaného králi Priamovi.
01-083-80

Stav

Dobrý

obálka s oděrkami

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, obálka s oděrkami
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	512
Jazyk:	česky
Překladatel:	Rudolf Mertlík
Edice:	Světová knihovna
Vydání:	Vydání deváté, v Odeonu první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 9. 2026 11:14
Číslo položky:	1907822

O autorech

Homéros

Homér je jméno nejstaršího známého řeckého básníka a pěvce , jemuž se připisuje autorství epických básní Ilias a Odysseia, zakládajících děl starořecké i evropské literatury. Jeho jméno podle Wolfganga Schadewaldta znamenalo „záruka či rukojmí“, podle starověkého historika Efora od jeho domnělé slepoty ze spojení ὁ μὴ ὁρῶν – „nevidící“, jako „Slepý“. Krom obou eposů se mu také připisují tzv. Homérské hymny, směšnohrdinský epos Batrachomyomachia parodující Ilias, lyrické básně na oslavu antických božstev, epigramy a další zlomky. Homérská otázka je už od starověku řešený spor o Homérově autorství obou eposů, jeho životě i o tom, zda je postavou historickou nebo jen legendární. Dnes se obvykle předpokládá, že díla vycházejí ze starší ústní tradice a jejich podoba pochází z raného archaického období a Odysseia je mladší než Ilias. Básně jsou psány archaickým, tzv. homérským jazykem ve verších zvaných daktylský hexametr a jejich obsah se váže k trojské válce, která se hypoteticky datuje do začátku temného období . Proto se také hovoří o homérském období, homérském náboženství apod.

Více od autora

Homer

Homér je jméno nejstaršího známého řeckého básníka, jemuž se připisuje sepsání epických básní Ilias a Odysseia a méně známá Válka žab a myší nebo Homérské hymny. Jeho jméno se vykládalo jako „Rukojmí“ nebo častěji podle jeho domnělé slepoty ze spojení ὁ μὴ ὁρῶν - „nevidící“ jako „Slepý“. Již ve starověku o životě této postavy nebylo známo nic určitého. Jako Homérovo rodiště se uvádělo mnoho míst , nejčastěji město Smyrna na maloasijském pobřeží nebo ostrov Chios. Legendu o Homérově životě zaznamenal v 7. století př. Kr. Hérodotos. Narodil se prý jako nemanželské dítě u řeky Meles nedaleko Smyrny a jeho původní jméno bylo Melésigenés . Zemřel údajně na ostrově Íos. Většina pramenů se shoduje, že se jeho matka jmenovala Kreitheis, údaje o otci se rozcházejí. Všechna starověká vyobrazení jsou idealistická a neopírají se o skutečnost, na základě domnělého významu jeho jména jej představují většinou jako slepého starce. Pokud se vůbec jedná o historickou osobu, potom působil mezi léty 1200 až 700 před n.l. Obvykle se ovšem uvádí počátek osmého století před Kristem jako nejzazší hranice jeho života. Dřívější datum udává jen několik badatelů. Přes množství údajů, ovšem často si protiřečících, není dodnes jasné, zda osoba tohoto jména skutečně žila. Proti obvyklé představě Homéra jako slepého a chudého putujícího pěvce mluví důkladná znalost horní aristokratické vrstvy jeho děl, kterou takový putující básník nemohl mít. Homér je obecně známý především jako autor dvou eposů stojících na počátku řecké a evropské literatury, Iliady a Odysseje. Skutečné autorství těchto děl je však sporné. Jistý se zdá původ eposů v řecké Malé Asii. Potvrzuje to jazyková analýza díla, podle níž jsou obě básně sepsány v iónském dialektu řečtiny. Ilias a Odyssea jsou první písemné doklady řeckých dějin a jimi podle klasického mínění začínají evropské kulturní a duchovní dějiny....

Více od autora

Komentáře ke knize