Arkadij Timofejevič Averčenko
Humoresky a satiry : s doslovem o autorovi

1912 | Nakladatelství J. Otto

Povídková knih.

Kniha obsahuje povídky:
Děti; Kosťa Ziberov; Jisté město; Lidé; Samotář; Francouzi v Petrohradě; Zápisky námořního cestovatele; Závody; Pod paprskem zdravého rozumu; Ženiši; Můj spolunoclehář; Matka; Černý orel; Smršť; Kuchařka Aksiňja Djomina; Pod oblaky; Vlastní kříž; Panská z velkého domu; …Poznámky venkovana Povídková knih.

Kniha obsahuje povídky:
Děti; Kosťa Ziberov; Jisté město; Lidé; Samotář; Francouzi v Petrohradě; Zápisky námořního cestovatele; Závody; Pod paprskem zdravého rozumu; Ženiši; …Můj spolunoclehář; Matka; Černý orel; Smršť; Kuchařka Aksiňja Djomina; Pod oblaky; Vlastní kříž; Panská z velkého domu; Poznámky venkovana

Stav

Dobrý

odřené desky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, odřené desky
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	194
Jazyk:	česky
Edice:	63. svazek ed. 63. svazek ed. Knihovna Zlaté Prahy
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 8. 2025 10:26
Číslo položky:	1339559

O autorovi

Arkadij Timofejevič Averčenko

Arkadij Timofejevič Averčenko byl ruský spisovatel, humorista, satirik, dramatik a divadelní kritik. Narodil se v kupecké rodině. Nedokončil gymnázium a od patnácti let pracoval jako písař a úředník. V roce 1897 odjíždí pracovat do Donbasu a asi v roce 1900 do Charkova. Zde otiskl 31. října 1903 v novinách Jižní kraj svou první povídku Jak jsem pojistil život . V letech 1906-1907 přispíval do místních humoristických časopisů Štyk , Meč . V roce 1908 odjíždí do Petrohradu, kde se stal sekretářem časopisu Strekoza , který byl později přejmenován na Satirikon 1908–1913 a Nový Satirikon 1913–1918. Od roku 1913 byl pak jeho redaktorem. V letech 1910–1912 cestoval po Evropě s malíři Aleksejem Aleksandrovičem Radakovem a Nikolajem Vladimirovičem Remizovem. Z této cesty napsal knihu Výprava do západní Evropy satirikonovců: Južakina, Sanderse, Mifasova a Krysakova. Říjnovou revoluci nepřijal. V srpnu 1918 zastavili bolševici vydávání časopisu Nový Satirikon. Na podzim 1918 uprchl Averčenko na jih do Sevastopolu, kde se angažoval v novinách Приазовский край, Юг a Юг России proti bolševikům. 15. listopadu 1920 byl Sevastopol dobyt Rudou armádou. Averčenko odjel jednou z posledních lodí do Konstantinopole. V červnu 1922 přijel do Prahy, kde zůstal až do své smrti. V létě roku 1924 absolvoval oční operaci, po které mu lékaři zakázali pracovat. Začátkem roku 1925 byl hospitalizován se srdeční chorobou, které v březnu 1925 podlehl. Averčenkovu knihu Tucet nožů do zad revoluce četl Vladimir Iljič Lenin a spisovatele nazval „zuřivým psem, uboze vyjícím do plamenů Revoluce...“ Meduza Gordone, Falstaff, Foma Opiskin, Volk, Ave Na motivy Averčenkových děl napsal Jan Pišta divadelní hru Šalebné rozmary dam ...

Více od autora