Karolina Světlá
Hubička : obrázek ze života pohorského lidu našeho

1925 | Nakladatelství J. Otto

Povídka, podle které vytvořila Eliška Krásnohorská libreto k opeře Hubička od Bedřicha Smetany. Povídka, podle které vytvořila Eliška Krásnohorská libreto k opeře Hubička od Bedřicha Smetany.

Stav

Dobrý

lehce zašlá obálka, obálka s oděrkami, označení na předsádce

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zašlá obálka, obálka s oděrkami, označení na předsádce
Vazba:	volná brož
Počet stran:	80
Jazyk:	česky
Edice:	144. svazek ed. 144. svazek ed. Světová knihovna
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 9. 2026 11:36
Číslo položky:	1911601

O autorovi

Karolina Světlá

Karolina Světlá, vlastním jménem Johanna Nepomucena Rottová, provdaná Mužáková , byla česká spisovatelka, představitelka generace májovců. Je považována za zakladatelku českého vesnického románu. Karolina Světlá pocházela z jedné z větví zámožné rodiny Rottovy . Jejím otcem byl obchodník Eustach Rott , matka Anna, rozená Vogelová . O babičce Kateřině Vogelové napsala Karolina Světlá povídku Purkmistrovic Katynka.Jejím dědou byl Eustach Antonín Rott . Měla sestru Sofii a bratra Jindřicha . V mládí se jí dostalo vzdělání; kromě němčiny a češtiny ovládala také francouzštinu. Její dílo a život velmi ovlivnilo přátelství s Janem Nerudou a s Boženou Němcovou, ze zahraničních literátů její tvorbu ovlivnila francouzská spisovatelka George Sandová. Mimo to však její dílo ovlivnila i smrt její jediné dcery . Dne 7. ledna 1852 se vdala za svého učitele hry na klavír Petra Mužáka , který ji také uvedl do kruhů české společnosti, kde se sblížila s Boženou Němcovou. Literárně začala tvořit koncem 50. let, kdy překonávala krizi způsobenou smrtí svého jediného dítěte, tříměsíční dcery Boženky . Manželovo rodiště Světlá pod Ještědem bylo inspirací pro její pseudonym a život v Podještědí, kam jezdila na léto, pro její tvorbu. Od roku 1875 trpěla oční chorobou a musela svá díla diktovat. Její sekretářkou a společnicí byla její neteř Anežka Čermáková-Sluková. Karolina Světlá byla členkou několika emancipačních spolků. Roku 1871 založila tzv. Ženský výrobní spolek český, který pak i několik let řídila; cílem spolku byla pomoc dívkám z chudých rodin, vzděláním a prací. Spoluzaložila Americký klu...

Více od autora

Komentáře ke knize