Knihy
Historie
Antika
Titus Livius
Hrdinské báje Ríma

Titus Livius
Hrdinské báje Ríma

1978 | Nakladatelství Tatran

Za prvého rímskeho cisára Octaviana Augusta, v období tzv. "zlatého veku" rímskej literatúry, zrodilo sa monumentálne dielo Tita Livia o dejinách rímskeho ľudu a štátu, "Knihy od založenia mesta", ktoré rozsahom látky a umeleckým spracovaním zatlačilo do úzadia všetky predchádzajúce práce rímskych historikov a stalo sa… hlavným prameňom pre poznanie tak najstarších čias, ako aj dejín republikánskeho obdobia Ríma od jeho bájnych začiatkov až po r. 9 nášho letopočtu.
Dejiny Ríma, to sú u Livia predovšetkým osudy veľkých jednotlivcov, osobností a hrdinov, ktorých si vyberá veľmi premyslene a s presným zámerom. Vystupujú hlavne ako nositelia starých republikánskych cností, majú pomôcť oživiť staré dobré mravy a tradície, ktoré v dlhotrvajúcich vojnách zanikli alebo veľmi upadli. Zosobňujú cnosti a vlastnosti, ktoré urobili Rím veľkým, mocným a slávnym, ako Romulus a Remus a ďalší králi, udatní bojovníci Horatius Cocles, Mucius Scaevola, Camillus, Coriolanus, Menenius Agrippa, Manliovci, Scipiónovci, hrdinské ženy, ako Cloelia, cnostná Lucretia a Virginia, ale z druhej strany aj púnsky vojvodca Hannibal, galskí bojovníci a celý rad iných postáv, ktorými sa Liviovo dielo stalo aj nevyčerpateľným prameňom a podnetom najmä k európskej dráme, ale aj k iným slovesným druhom, ktoré sa vždy znova a znova vracajú k témam z rímskej histórie. Za prvého rímskeho cisára Octaviana Augusta, v období tzv. "zlatého veku" rímskej literatúry, zrodilo sa monumentálne dielo Tita Livia o dejinách rímskeho ľudu a štátu, "Knihy od založenia mesta", kto…ré rozsahom látky a umeleckým spracovaním zatlačilo do úzadia všetky predchádzajúce práce rímskych historikov a stalo sa hlavným prameňom pre poznanie tak najstarších čias, ako aj dejín republikánskeho obdobia Ríma od jeho bájnych začiatkov až po r. 9 nášho letopočtu.
Dejiny Ríma, to sú u Livia predovšetkým osudy veľkých jednotlivcov, osobností a hrdinov, ktorých si vyberá veľmi premyslene a s presným zámerom. Vystupujú hlavne ako nositelia starých republikánskych cností, majú pomôcť oživiť staré dobré mravy a tradície, ktoré v dlhotrvajúcich vojnách zanikli alebo veľmi upadli. Zosobňujú cnosti a vlastnosti, ktoré urobili Rím veľkým, mocným a slávnym, ako Romulus a Remus a ďalší králi, udatní bojovníci Horatius Cocles, Mucius Scaevola, Camillus, Coriolanus, Menenius Agrippa, Manliovci, Scipiónovci, hrdinské ženy, ako Cloelia, cnostná Lucretia a Virginia, ale z druhej strany aj púnsky vojvodca Hannibal, galskí bojovníci a celý rad iných postáv, ktorými sa Liviovo dielo stalo aj nevyčerpateľným prameňom a podnetom najmä k európskej dráme, ale aj k iným slovesným druhom, ktoré sa vždy znova a znova vracajú k témam z rímskej histórie.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	240
Jazyk:	slovensky
Překladatel:	Etela Šimovičová
Edice:	Svetová tvorba
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	16. 8. 2024 15:17
Číslo položky:	944607

O autorovi

Titus Livius

Titus Livius, podle svého rodiště také Patavinus byl římský spisovatel a historik, autor monumentálních dějin Říma Ab urbe condita. O Liviovi je známo velmi málo, hlavním pramenem je biskup Eusebius a jeho Chronicon. Pocházel z bohaté a pravděpodobně významné rodiny, takže byl finančně nezávislý. Vzdělání získal v Patavii a na své rodiště byl do smrti velmi hrdý. Tamní občané získali římské občanství až v roce 48 př. n. l. a zůstali dlouho věrni Pompeiovi a republice a nepodporovali Caesara. Občanská válka v letech 49 až 45 př. n. l. možná způsobila, že Livius neabsolvoval studijní pobyt v Řecku, což bylo u mladých vzdělaných mužů v té době obvyklé. Ve věku 28 let a patrně už po občanské válce odešel do Říma, kde se věnoval literatuře, historii a filosofii. Pobýval v domě Maecenatově, kde se patrně také spřátelil s Gaiem Octaviem, pozdějším císařem Augustem. Svým dílem se významně podílel na jeho programu upevnění říše obnovou starých římských ctností, podobně jako další autoři tak zvaného „zlatého věku římské literatury“ , a byl také učitelem pozdějšího císaře Claudia. Livius nebyl voják a patrně nezastával žádný veřejný úřad, čímž se lišil od starších římských historiků, a věnoval se pouze studiu a psaní. Psal filosofické dialogy i rétorické texty, které se však nezachovaly. Pobýval patrně střídavě v Římě a v Padově, kde také zemřel. Osobní přátelství s Augustem a s císařskou rodinou umožnilo Liviovi dobrý přístup do knihoven a archívů, takže mohl zpracovat velké množství pramenných informací. Své zdroje často cituje a pokud se rozcházejí, uvádí i protichůdná mínění, což dává jeho dílu velikou cenu. Ačkoli je často ke svým pramenům, zejména k pověstem a bájím, poměrně kritický, přece jeho záměr nebyl pouze historiografický v moderním slova smyslu, nýbrž literární a vzdělávací, možná dokonce politický. Šlo mu o pozvednutí říše a národa, o nápravu mravních poměrů a o posílení řím...

Více od autora