Howard Fast
Hrdí a svobodní

1952 | Nakladatelství Svoboda

Amer. nejvýznač. pokrokový spisovatel líčí ve svém posledním románu vznik a průběh vzpoury 11 cizineckých pluků pennsylvanské armády, která r. 1781 hájila svobodný stát Pennsylvanii v bojích o osvobození amerických kolonií z anglického panství. Ústy pamětníka, který jediný tyto události přežil, vypráví, jak v řadovém m…užstvu, složenému z amer. chudiny a příslušníků nejrůznějších ras, náboženství a národností, otrhaném, hladovém a utýraném divokými bitvami za zájmy důstojnického panstva, vznikla myšlenka vzpoury proti důstojníkům, jak byl po prvé v dějinách amer. armády organisován výbor seržantů, zvolených z řad prostých vojáků, a duch opovrhované cizinecké armády obrozen myšlenkou ochrany zájmů amer. lidu. Přesto musila vzpoura skončit opětným uzavřením míru s důstojníky, neboť ostatní amer. armády se k pennsylvanským plukům nepřipojily a revolucionáři v tehd. situaci nemohli ve své myšlence pokračovat. Vypravěč však nepovažuje příběh za ukončený a věří, že jejich myšlenku oživí "hněvivé duše" příštích generací: "nebylo by naděje v příběhu, jako je tento, kdyby nebyl neukončen". Amer. nejvýznač. pokrokový spisovatel líčí ve svém posledním románu vznik a průběh vzpoury 11 cizineckých pluků pennsylvanské armády, která r. 1781 hájila svobodný stát Pennsylvanii v bojích o osvoboz…ení amerických kolonií z anglického panství. Ústy pamětníka, který jediný tyto události přežil, vypráví, jak v řadovém mužstvu, složenému z amer. chudiny a příslušníků nejrůznějších ras, náboženství a národností, otrhaném, hladovém a utýraném divokými bitvami za zájmy důstojnického panstva, vznikla myšlenka vzpoury proti důstojníkům, jak byl po prvé v dějinách amer. armády organisován výbor seržantů, zvolených z řad prostých vojáků, a duch opovrhované cizinecké armády obrozen myšlenkou ochrany zájmů amer. lidu. Přesto musila vzpoura skončit opětným uzavřením míru s důstojníky, neboť ostatní amer. armády se k pennsylvanským plukům nepřipojily a revolucionáři v tehd. situaci nemohli ve své myšlence pokračovat. Vypravěč však nepovažuje příběh za ukončený a věří, že jejich myšlenku oživí "hněvivé duše" příštích generací: "nebylo by naděje v příběhu, jako je tento, kdyby nebyl neukončen".

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	244, [2]
Jazyk:	česky
Překladatel:	Stanislava Jilovská
Edice:	110. svazek ed. 110. svazek ed. Knihovna Svobody
Vydání:	1., aut. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 11. 2024 17:22
Číslo položky:	1066385

O autorovi

Howard Fast

Howard Melvin Fast byl americký spisovatel, scenárista a publicista. Narodil se v chudé židovské rodině . Od dětství cestoval po Americe a živil se různými nekvalifikovanými profesemi, v osmnácti letech vydal svůj první román Two Valleys a stal se profesionálním spisovatelem. Věnoval se především námětům z americké historie: napsal životopis Thomase Paina nebo knihu Freedom Road, v niž se zabýval osudy černých otroků osvobozených po občanské válce. Psal také komerční literaturu pod pseudonymy E. V. Cunningham a Walter Ericson. Za druhé světové války pracoval pro Office of War Information. V roce 1943 vstoupil do Komunistické strany Spojených států amerických a psal pro její noviny Daily Worker. V roce 1950 byl vyšetřován Výborem pro neamerickou činnost a když odmítl vypovídat, byl odsouzen k tříměsíčnímu vězení. Velká nakladatelství s ním přestala spolupracovat, založil proto v roce 1952 vlastní firmu Blue Heron Press, kde vydal svůj nejúspěšnější román Spartakus. V roce 1952 neúspěšně kandidoval do Kongresu za American Labor Party. Byla mu udělena Stalinova cena míru. Ve druhé polovině 50. let se od komunismu odklonil, což vysvětlil rozčarováním z odhalení Stalinových zločinů a ze sovětské intervence v Maďarsku. Poté, co byl v roce 1960 zrušen zákaz působení komunistů v americkém filmovém průmyslu, odešel Fast do Hollywoodu a stal se scenáristou. Podle jeho námětů vznikly filmy Spartakus, Podzim Čejenů, Man In the Middle, Přelud, Jednadvacet hodin v Mnichově, The Immigrants a Dubnové ráno a seriály The Lives of Benjamin Franklin a How the West Was Won. Svůj život popsal v autobiografii Being Red . Spisovatelem se stal i jeho syn Jonathan Fast.

Více od autora