Karel Poláček
Hráči

1992 | Nakladatelství Volvox Globator

Mariáš, karetní hra pro dva až čtyři hráče, se do našich zemí dostala s francouzskými vojáky za Napoleonových tažení. Zdomácněla v klubech, kavárnách i hospodách. Mariášem se rád bavíval i Karel Poláček, který jednou dokonce promeškal novinářskou příležitost, když namísto za zvukem nedalekého výstřelu spěchal na smluve…nou partičku do kavárny. Až večer se v redakci dozvěděl, že to mohl být on, kdo by první informoval o atentátu na Aloise Rašína. Jako vášnivý karbaník a zároveň vynikající pozorovatel, glosátor a humorista nechává ve svých Hráčích s vtipem a nadhledem vzpomínat hlavního hrdinu Jindřicha Kobosila na mládí a uplynulý život, jako by šlo vždy ze všeho nejvíc právě o mariáš a s ním související situace. Mistrně sestavené dialogy jsou vlídnou a chápavou karikaturou lidí, kteří propadli kouzlu této hry, a to nejen v autorových časech. Mnohá rčení lze totiž v hospodách u karet zaslechnout dodnes a ti, kdo ďáblovým obrázkům propadli, potvrdí, že mnohdy podobně probíhají i jejich sešlosti.

Vynikající humoristický román, veselé čtení o karbanu, především o mariáši. Mariáš, karetní hra pro dva až čtyři hráče, se do našich zemí dostala s francouzskými vojáky za Napoleonových tažení. Zdomácněla v klubech, kavárnách i hospodách. Mariášem se rád bavíval i Karel Poláč…ek, který jednou dokonce promeškal novinářskou příležitost, když namísto za zvukem nedalekého výstřelu spěchal na smluvenou partičku do kavárny. Až večer se v redakci dozvěděl, že to mohl být on, kdo by první informoval o atentátu na Aloise Rašína. Jako vášnivý karbaník a zároveň vynikající pozorovatel, glosátor a humorista nechává ve svých Hráčích s vtipem a nadhledem vzpomínat hlavního hrdinu Jindřicha Kobosila na mládí a uplynulý život, jako by šlo vždy ze všeho nejvíc právě o mariáš a s ním související situace. Mistrně sestavené dialogy jsou vlídnou a chápavou karikaturou lidí, kteří propadli kouzlu této hry, a to nejen v autorových časech. Mnohá rčení lze totiž v hospodách u karet zaslechnout dodnes a ti, kdo ďáblovým obrázkům propadli, potvrdí, že mnohdy podobně probíhají i jejich sešlosti.

Vynikající humoristický román, veselé čtení o karbanu, především o mariáši.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	113
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085769026
ISBN:	9788085769029
Ilustrátor:	Pavel Růt
Vydání:	4. vyd., v nakl. Volvox Globator 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 3. 2025 11:37
Číslo položky:	1170142

O autorovi

Karel Poláček

Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...

Více od autora