Xenofón
Hostina

1911 | Nakladatelství J. Otto

Důležitým zdrojem informací o Sókratově působnosti a životě, včetně toho, co a jak hlásal, jsou spisy historiografa Xenofónta. Xenofón pocházel z řad Athénské aristokracie a je typickou postavou kroužku mladých Athéňanů, kteří následovali Sókrata při rozhovorech v době vrcholu jeho činnosti na konci 5. století př. n. l…. Xenofón se většinou nesnaží začlenit postavu Sókrata do své literární fabulace, naopak popisuje části rozhovorů, jež se s velkou pravděpodobností udály a jichž byl jejich zapisovatel sám svědkem. Přestože Sókratés nebyl na poměry Athén té doby standardním učitelem, sledovalo jej v průběhu jeho myslitelské činnosti množství různorodých osobností. Jejich filosofické názory, hlavně pak jejich etická hlediska, často ve střetu se Sókratovým způsobem vedení filosofického rozhovoru, zachovávají Xenofóntovy spisy Memorabilia , Hostina, Obrana Sókrata. Zde můžeme nalézt typické rysy sókratovského filosofování, např. nezištnost a odmítání nechat si za účast následovníků v kroužku platit , zaměření na otázky ovládání vlastních tužeb a v neposlední řadě též Sókratovo zaměření na dialogické prokázání neznalosti v předem ohlášeném umění. Sókratův zájem o podobná témata teorie jednání jednotlivce v obci potvrzuje ve svých pojednáních i Aristotelés, který zde z historického hlediska mluví o myšlenkách, jež náleží Sókratovi, a odstiňuje je od myšlenek Platónových . Důležitým zdrojem informací o Sókratově působnosti a životě, včetně toho, co a jak hlásal, jsou spisy historiografa Xenofónta. Xenofón pocházel z řad Athénské aristokracie a je typickou postavou krouž…ku mladých Athéňanů, kteří následovali Sókrata při rozhovorech v době vrcholu jeho činnosti na konci 5. století př. n. l. Xenofón se většinou nesnaží začlenit postavu Sókrata do své literární fabulace, naopak popisuje části rozhovorů, jež se s velkou pravděpodobností udály a jichž byl jejich zapisovatel sám svědkem. Přestože Sókratés nebyl na poměry Athén té doby standardním učitelem, sledovalo jej v průběhu jeho myslitelské činnosti množství různorodých osobností. Jejich filosofické názory, hlavně pak jejich etická hlediska, často ve střetu se Sókratovým způsobem vedení filosofického rozhovoru, zachovávají Xenofóntovy spisy Memorabilia , Hostina, Obrana Sókrata. Zde můžeme nalézt typické rysy sókratovského filosofování, např. nezištnost a odmítání nechat si za účast následovníků v kroužku platit , zaměření na otázky ovládání vlastních tužeb a v neposlední řadě též Sókratovo zaměření na dialogické prokázání neznalosti v předem ohlášeném umění. Sókratův zájem o podobná témata teorie jednání jednotlivce v obci potvrzuje ve svých pojednáních i Aristotelés, který zde z historického hlediska mluví o myšlenkách, jež náleží Sókratovi, a odstiňuje je od myšlenek Platónových .

Stav

obálka mírně opotřebovaná, knižní blok v dobrém stavu.

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	obálka mírně opotřebovaná, knižní blok v dobrém stavu.
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	71
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jiří Hrabák
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 3. 2019 14:20
Číslo položky:	57485

O autorovi

Xenofón

Xenofón byl starořecký spisovatel, historik, filosof, vojevůdce, vojenský a politický teoretik a Sókratův žák. Protože zastával monarchistické názory a obdivoval Spartské zřízení, byl vypovězen z Athén. V roce 401 př. n. l. se zúčastnil výpravy řeckých žoldnéřů ve službách Kýra Mladšího do nástupnické války v Persii. O této výpravě napsal své nejznámější dílo Anabáze . Svůj obdiv k silným vládcům vyjádřil v dílech O Kýrově vychování, Hierón a Agésilaos, ke Spartě pak v díle Spartská ústava. Filosofické spisy Obrana Sókratova a Vzpomínky na Sókrata jsou cennými prameny vědomostí o Sókratovi. S malým úspěchem navázal dílem Hellénika na historika Thúkýdida. Vyšší úrovně dosahuje v prakticky zaměřených dílech s tematikou ekonomie nebo jezdectví , O státních příjmech a jiných. Na konci života se mohl vrátit do Athén. Po Xenofónovi je pojmenován kráter Xenophon na odvrácené straně Měsíce. Xenofón pocházel z bohaté athénské rodiny, patřící do Ercheiského dému. Jeho otec se jmenoval Gryllos a byl bohatým jezdcem. V mládí se zapojil do posledních střetnutí peloponéské války jako kavalerista. Možná bojoval i v bitvě u Arginús. V té době se seznámil s athénským filosofem Sókratem a stal se jeho posluchačem. Během oligarchické „Vlády třiceti“ působil ve skupině jezdců, o něž se tento režim opíral. Ve svých Řeckých dějinách se zmiňuje o krutých činech tohoto oddílu. Díky tomuto a svým konzervativním názorům byl však po svržení této vlády a obnovení demokracie donucen Athény opustit. Roku 401 př. n. l. přijal pozvání svého přítele Proxena, který v té době v Řecku verboval žoldnéřské vojsko, a připojil se společně s asi 1...

Více od autora