Václav Frolec
Horní Věstonice : společenské a kulturní proměny jihomoravské vesnice

1984 | Nakladatelství Univerzita J.E. Purkyně

Monografie obsahuje výsledky komplexního výzkumu nově osídlené pohraniční vesnice. Monografie obsahuje výsledky komplexního výzkumu nově osídlené pohraniční vesnice.

Stav

V knize nalepené výstřižky k tématu, kniha je jinak v pořádku a v dobrém stavu, bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	V knize nalepené výstřižky k tématu, kniha je jinak v pořádku a v dobrém stavu
Vazba:	pevná
Počet stran:	626
Jazyk:	česky
Edice:	245. svazek ed. 245. svazek ed. Opera Universitatis Purkynianae Brunensis. Facultas Philosophica
Vydání:	1
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	25. 8. 2022 9:40
Číslo položky:	388378

O autorovi

Václav Frolec

Václav Frolec byl český národopisec, folklorista a vysokoškolský pedagog. Mezi jeho hlavní okruhy zájmu patřila materiální lidová kultura, především lidová architektura, lidové zvyky, obyčeje, obřady a slavnosti, vinohradnická kultura, způsob života v karpatské a balkánské oblasti, etnomuzikologie a problémy etnicity. Věnoval se také metodologii a teorii etnografického terénního výzkumu a otázkám definice etnografických fenoménů. Václav Frolec se narodil roku 1934 v Ratíškovicích, kde také vychodil obecnou školu. Poté navštěvoval gymnázium ve Velehradě a Uherském Hradišti . V roce 1953 začal studovat hudební vědu a národopis na Filozofické fakultě brněnské univerzity, od roku 1954 studoval národopis jednooborově. Studia ukončil roku 1958, poté nastoupil do muzea v Hodoníně, kde pracoval dva roky. V roce 1961 se vrátil na Filozofickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně , kde začal vyučovat na katedře etnografie – na tomto pracovišti působil až do konce svého života. V roce 1963 získal titul CSc., o čtyři roky později titul PhDr. V roce 1968 zde také habilitoval, obdržel titul docent slovanské etnografie. V roce 1990 získal titul profesor pro obor evropský národopis, roce 1991 poté ještě titul DrSc. Václav Frolec zemřel náhle v květnu 1992 v době jeho pobytu na universitě v Münsteru. Z jeho vědeckých úspěchů jmenujme mimo nesmírný etnografický přínos například oživení česko-bulharských vědeckých styků či rozšíření obzorů české etnografie na Balkán. Lze mu vděčit také například za udržení podoby festivalu ve Strážnici, v němž byl dlouhé roky předsedou programové rady. I přesto, že chtěl tento post několikrát opustit, na naléhání svých kolegů v této pozici setrval, především proto, že jeho protikandidáti byli z řad komunistických prominentů a chtěli Strážnici politizovat. S odvoláním právě na strážnický festiva...

Více od autora