Jan Alda, Václav Karel
Honza králem

1993 | Nakladatelství N.A.S.

Za spolupráce básníka a výtvarníka vznikla veršovaná barevně ilustrovaná pohádka, jež podává dětem v nové formě známý již starý obsah: příběh o Honzovi, který díky statečnosti a dobrotě osvobodil princeznu a celé královské město od zlého draka a za odměnu dostal princeznu a celé království Za spolupráce básníka a výtvarníka vznikla veršovaná barevně ilustrovaná pohádka, jež podává dětem v nové formě známý již starý obsah: příběh o Honzovi, který díky statečnosti a dobrotě osvobodil prin…ceznu a celé královské město od zlého draka a za odměnu dostal princeznu a celé království

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	[27]
Jazyk:	česky
Vydání:	B.v
Vydáno v:	Nové Město nad Metují
Vystaveno:	6. 3. 2025 13:47
Číslo položky:	1168192

O autorech

Jan Alda

Alexandr Hořejší, známý pod pseudonymem Jan Alda , byl český básník, překladatel a novinář, jeho bratrem byl taktéž básník a překladatel Jindřich Hořejší. Narodil se v roce 1901 v rodině dělníka. Jeho bratry byli básník a překladatel Jindřich Hořejší a kulturní pracovník a překladatel Josef Hořejší. Vyrůstal na Smíchově a na Malé Straně v Praze. V jeho devíti letech se jeho rodina přestěhovala do vesnice Řeřichy poblíž Rakovníka, kde Alda později studoval na reálce. V roce 1916 začal publikovat v regionálním tisku Rakovnicka. Počátkem 20. let začal přispívat do mnoha periodik, a to ať básněmi, tak fejetony, epigramy, kurzivkami ale i prózami. Nejčastěji do Rudého práva, Práva lidu, Národního osvobození, Činu nebo Lidových novin. Odmaturoval roku 1920 a stal se učitelem na Slovensku. O dva roky později však onemocněl, kvůli čemuž se navrátil do Prahy. Tam se živil psaním básní a překládáním. Udržoval zde kontakt s levicově orientovanými uměli − Josefem Horou, Jiřím Wolkrem, Stanislavem Kostkou Neumannem, Jaroslavem Seifertem a jinými. V roce 1926 externě maturoval na učitelském ústavu a vyučoval na vesnicích na Podbořansku. Po obsazení pohraničních Sudet, v nichž se nacházely i Podbořany, odešel do Prahy, kde až do roku 1952 vyučoval. Po válce přispíval zejména do Práva lidu, Literárních novin a Plamene. Tehdy se zároveň věnoval překládání z francouzštiny, němčiny, angličtiny, čínštiny, gruzínštiny a běloruštiny. Jeho překlady vycházely hlavně časopisecky. Mezi lety 1945 a 1946 zároveň působil ve Výzkumném ústavu pedagogickém. V rozmezí let 1945−1948 byl redaktorem dětské přílohy časopisu Národní obrození a mezi lety 1948 a 1952 redigoval zase pionýrskou přílohu Lidových novin. Od roku 1952 do roku 1956 působil jako vedoucí redaktor Státního nakladatelství dětské knihy. Od roku 1952 zastával funkci tajemníka sekce dětské literatury ve Svazu československých spisovatelů. Po roce 1956 se zabýval pouze literární činn...

Více od autora