K. F Sedláček
Holčička s copánky

1954 | Státní nakladatelství dětské knihy

Vyprávění o tom, jak žije malá Bedřiška o prázdninách u babičky na vsi i doma v městečku. Text i obrázky ukazují, jak si Bedřiška hraje, jak se stará o zvířátka, jak se učí nebojácnosti, pravdomluvnosti a odpovědnosti v práci. Vyprávění o tom, jak žije malá Bedřiška o prázdninách u babičky na vsi i doma v městečku. Text i obrázky ukazují, jak si Bedřiška hraje, jak se stará o zvířátka, jak se učí nebojácnosti, pravdomluvnos…ti a odpovědnosti v práci.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	64
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Alena Ladová
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 11. 2022 10:3
Číslo položky:	448085

O autorovi

K. F Sedláček

do novin. Sedláček pocházel z rodiny truhlářského dělníka. Vyučil se strojním zámečníkem v Českomoravských strojírnách v Praze-Libni a poté tam pracoval jako kovodělník. 1933 byl přechodně bez zaměstnání, 1934 nastoupil do menšího podniku ERA v Praze-Karlíně, od 1937 pracoval opět v Českomoravských strojírnách. Těsně po válce spolupracoval s rozhlasovým vysíláním ÚRO . 1945–50 působil v deníku Práce, a to postupně jako reportér, zástupce vedoucího reportážního oddělení, redaktor v hospodářské rubrice a od 1949 jako druhý zástupce šéfredaktora. Od 1948 současně zastával funkci šéfa tiskového oddělení Čs. stavebních závodů a vedoucího redaktora podnikového časopisu Stavíme. Souběžně byl scenáristou Čs. státního filmu . Od 1953 spisovatel z povolání . Přispíval do novin a časopisů: Práce, Rudé právo, Literární noviny, Nový život, Mateřídouška, Ohníček, Plamen. Je spoluautorem scénáře filmu Dva ohně . Závod ve stínu zdramatizoval pro Čs. rozhlas Karel Zajíček . Sedláček užíval šifry kfs. Sedláček byl autodidakt, který viděl v literatuře vždy především nástroj společenské výchovy a politické agitace. Ze své původní profese si přinesl důkladnou znalost továrního prostředí; povahu jeho psaní trvale určovala i osobní zkušenost s nezaměstnaností a z toho plynoucí nenávist ke kapitalismu. V sociálních románech z doby hospodářské krize jsou působivé situace existenční nejistoty překryty konvenční melodramatickou fabulací a sentimentalitou. Pracovní prostředí, které je od počátku hlavním dějištěm života Sedláčkových postav, se v dílech psaných po únoru 1948 stává dějištěm téměř výhradním. V souladu s tím autor chápe lidské osudy především jako součást zápasu o co nejlepší využití techniky a výrobní technologie v malé cihelně , v sabotáží poničeném ...

Více od autora