Knihy
Historie
Evropská historie
Miroslav Hroch
Hledání souvislostí

Miroslav Hroch
Hledání souvislostí : eseje z komparativních dějin Evropy

2018 | Sociologické nakladatelství

Tato kniha není určena jen historikům, ale každému, koho zajímá minulost nejen jako pestrá mozaika událostí, ale jako složitý a rozporuplný proces. Autor se na základě celoživotní badatelské zkušenosti domnívá, že historik by neměl jen vyprávět zajímavé příběhy a zprostředkovat, co je ukryto v archivech. Měl by také vy…světlovat velké historické proměny, z nichž vyrůstá naše současnost.

Ve dvaceti esejích své knihy hledá příčinné vztahy, které se těmito proměnami proplétaly. Dějiny nelze omezit na dějiny národní, ale je třeba jejich výklad zařadit do souvislostí dějin evropských. Sem patří také zamyšlení nad tím, proč vývojové změny probíhaly na evropském území nestejně rychle, nerovnoměrně.
Proč získaly země západní Evropy během raného novověku nadvládu nad světem?
Čím se liší minulost Evropy od dějin ostatních kontinentů?
Lze vysvětlit nerovnoměrný vývoj jednotlivých zemí Evropy?
Můžeme uplatňovat komparativní přístup při rozboru a výkladu evropských dějin na cestě k moderní společnosti?
Proč zvítězila reformace jen v některých evropských zemích?
V čem je pro dnešek poučná krize evropské politiky a společnosti, která proběhla v polovině 17. století?
Byly revoluce hnací silou dějin nebo jejich zhoubou?
Je „nacionalismus“ vhodným termínem pro analýzu národnostní problematiky v minulosti i dnes?
Má smysl klást si otázku „co by se stalo, kdyby“? Jaký je vztah mezi historickou možností a alternativou vývoje? Tato kniha není určena jen historikům, ale každému, koho zajímá minulost nejen jako pestrá mozaika událostí, ale jako složitý a rozporuplný proces. Autor se na základě celoživotní badatelské zkušenost…i domnívá, že historik by neměl jen vyprávět zajímavé příběhy a zprostředkovat, co je ukryto v archivech. Měl by také vysvětlovat velké historické proměny, z nichž vyrůstá naše současnost.

Ve dvaceti esejích své knihy hledá příčinné vztahy, které se těmito proměnami proplétaly. Dějiny nelze omezit na dějiny národní, ale je třeba jejich výklad zařadit do souvislostí dějin evropských. Sem patří také zamyšlení nad tím, proč vývojové změny probíhaly na evropském území nestejně rychle, nerovnoměrně.
Proč získaly země západní Evropy během raného novověku nadvládu nad světem?
Čím se liší minulost Evropy od dějin ostatních kontinentů?
Lze vysvětlit nerovnoměrný vývoj jednotlivých zemí Evropy?
Můžeme uplatňovat komparativní přístup při rozboru a výkladu evropských dějin na cestě k moderní společnosti?
Proč zvítězila reformace jen v některých evropských zemích?
V čem je pro dnešek poučná krize evropské politiky a společnosti, která proběhla v polovině 17. století?
Byly revoluce hnací silou dějin nebo jejich zhoubou?
Je „nacionalismus“ vhodným termínem pro analýzu národnostní problematiky v minulosti i dnes?
Má smysl klást si otázku „co by se stalo, kdyby“? Jaký je vztah mezi historickou možností a alternativou vývoje?

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	356
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074192598
ISBN:	9788074192593
Edice:	67. svazek ed. 67. svazek ed. Studijní texty
Vydání:	Druhé, doplněné vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 5. 2025 15:55
Číslo položky:	1240019

O autorovi

Miroslav Hroch

Miroslav Hroch je český historik se zaměřením na problematiku formování moderních národů. V 50. letech vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, se kterou následně spojil takřka po celý svůj profesní život. Od roku 2000 pak přednášel na Fakultě humanitních studií, kde v letech 2002–2004 vedl společně s prof. Richardem van Dülmenem první doktorandské kolegium zaměřené na historii a kulturní antropologii v České republice. Zabývá se dějinami novověku, zejména srovnávacími dějinami národních hnutí v Evropě. Hostoval na univerzitách v Německu, Itálii, USA, Finsku a Litvě. Průběžně zasedá v odborných a vědeckých grémiích a je dopisujícím členem Finské akademie věd. V roce 1997 obdržel čestný doktorát univerzity v Uppsale. Od roku 1984 je v materiálech Státní bezpečnosti veden jako její agent, jeho svazek byl však zničen 8. prosince 1989, krátce po vypuknutí sametové revoluce. Jeho manželkou byla česká historička Věra Hrochová. Hroch se stal mezinárodně uznávanou autoritou svými srovnávacími pracemi o vzniku a vývoji národních hnutí menších národů ve střední, severní a východní Evropě, Hroch ukázal, že toto "národní obrození" všude probíhalo obdobně, i když s časovým posunem, daným hlavně sociálními a politickými podmínkami, a to ve třech fázích.

Více od autora