Karel Poláček
Hlavní přelíčení : román - 6

1997 | Nakladatelství Franze Kafky

Román Hlavní přelíčení je první literární prací, v níž se humorista Poláček vydal do oblasti tzv. vážné prózy. Na radu Karla Čapka se rozhodl využít své zkušenosti soudničkáře náročnější literární formou. Za námět pro svůj román si zvolil skutečný soudní proces, vraždu služebné, který už před časem jako soudní zpravoda…j popsal v Českém slově. Hlavní přelíčení není klasickým kriminálním příběhem, spíše je to analýza zrodu zločinu, soustředěná na psychologii pachatele. Román Hlavní přelíčení je první literární prací, v níž se humorista Poláček vydal do oblasti tzv. vážné prózy. Na radu Karla Čapka se rozhodl využít své zkušenosti soudničkáře náročnější literární for…mou. Za námět pro svůj román si zvolil skutečný soudní proces, vraždu služebné, který už před časem jako soudní zpravodaj popsal v Českém slově. Hlavní přelíčení není klasickým kriminálním příběhem, spíše je to analýza zrodu zločinu, soustředěná na psychologii pachatele.

Součástí souboru:

Spisy Karla Poláčka 1994 (20sv., 375 + 258 + 147 + 275 + 245 + 290 + 346 + 342 + 139 + 273 + 167 + 1127 + 205 + 1127 + 329 + 358 + 527 + 284 + 306 + 198, 1. vyd.)

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	284
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085844222
ISBN:	9788085844221
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Spisy Karla Poláčka
Vydání:	Vyd. 6., V Nakladatelství Franze Kafky 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 9. 2023 14:51
Číslo položky:	630309

O autorovi

Karel Poláček

Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...

Více od autora