Jaroslav Vrchlický
Hilarion : báseň Jaroslava Vrchlického

1897 | Nakladatelství Tiskem a nákladem J. Otty

"Hilarion", "Twardowski", "Píseň o Vinetě" - tři rozsáhlé "zlomky" epopeje lidstva, zahrnuté do tohoto svazku, představují v řadě básníkových epopejních sbírek díla, která se rozrostla na samostatné knihy a zaujala v tvorbě Vrchlického významné místo. "Hilarion" je hymnickou oslavou života, vítězícího nad odříkáním a u…mrtvováním. Dějový rámec legendy o raně křesťanském mnichu-poustevníku poskytl básníkovi možnost vytvořit výrazný, vpravdě epopejní obraz určitého dějinného období. Epos "Twardowski", v němž básník volně zpracoval polskou pověst s faustovským námětem, zobrazuje spor dvou stránek lidské povahy - smyslovosti a intelektu. "Píseň o Vinetě", čerpající látku z historie pobaltských Slovanů, líčí záhubu slavného slovanského města Vinety na Baltickém moři. - K historickému námětu nepřistupuje Vrchlický ani zde ani v ostatních "zlomcích", s chladnou objektivností, nýbrž přibližuje ho modernímu čtenáři svým pojetím, svou účastí na ději i na postavách, protepluje ho teplem své krve a prozařuje ho světlem svého filosofického, životního názoru. . "Hilarion", "Twardowski", "Píseň o Vinetě" - tři rozsáhlé "zlomky" epopeje lidstva, zahrnuté do tohoto svazku, představují v řadě básníkových epopejních sbírek díla, která se rozrostla na samostatné k…nihy a zaujala v tvorbě Vrchlického významné místo. "Hilarion" je hymnickou oslavou života, vítězícího nad odříkáním a umrtvováním. Dějový rámec legendy o raně křesťanském mnichu-poustevníku poskytl básníkovi možnost vytvořit výrazný, vpravdě epopejní obraz určitého dějinného období. Epos "Twardowski", v němž básník volně zpracoval polskou pověst s faustovským námětem, zobrazuje spor dvou stránek lidské povahy - smyslovosti a intelektu. "Píseň o Vinetě", čerpající látku z historie pobaltských Slovanů, líčí záhubu slavného slovanského města Vinety na Baltickém moři. - K historickému námětu nepřistupuje Vrchlický ani zde ani v ostatních "zlomcích", s chladnou objektivností, nýbrž přibližuje ho modernímu čtenáři svým pojetím, svou účastí na ději i na postavách, protepluje ho teplem své krve a prozařuje ho světlem svého filosofického, životního názoru. .

Stav

Dobrý

hřbet s polepkou, neautorský podpis, převazba, polokožená

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, hřbet s polepkou, neautorský podpis
Vazba:	pevná, převazba, polokožená
Počet stran:	142
Jazyk:	česky
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Souborné vydání básnických spisů Jaroslava Vrchlického
Vydání:	Druhé vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 9. 2026 12:44
Číslo položky:	1906819

O autorovi

Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Jakub Frida , byl český spisovatel, básník, dramatik a překladatel. Jeho monumentální dílo, obsahující všechny žánry literární tvorby, patří k jednomu z nejbohatších a nejvšestrannějších v české literatuře. Narodil se v domě č. p. 103 v Lounech jako syn Jakuba Fridy a jeho manželky Marie, rozené Kolářové. Asi po roce se rodiče odstěhovali do Slaného a Emil Frida žil do deseti let u svého strýce, faráře Antonína Koláře v Ovčárech u Kolína. Zde navštěvoval první ročníky obecné školy , do hlavní školy chodil krátce v Kolíně v letech 1861–1862. Na Gymnáziu ve Slaném studoval od roku 1862. Tam byl jeho spolužákem Václav Beneš Třebízský, dále v Praze a v roce 1872 maturoval v Klatovech. Verše začal psát už během studií. Pseudonym Jaroslav Vrchlický si zvolil na návrh spolužáka z klatovského gymnázia Josefa Thomayera. Jako studenti na jaře navštívili rozkvetlé údolí řeky Vrchlice u Kutné Hory a Vrchlický byl unesen nádhernou jarní scenérií. Tento pseudonym dříve používal kutnohorský básník Josef Jelínek Vrchlický . V údolí Vrchlice v roce 1919 vytesal kutnohorský sochař Josef Chvojan do pískovcové skály Vrchlického reliéf na ploše přes 12 metrů čtverečních. Veden strýcovým příkladem vstoupil Vrchlický po maturitě do pražského Arcibiskupského semináře. V roce 1873 ale přestoupil na filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde studoval dějepis, filozofii a románskou filologii. V době studií učil češtinu francouzského historika Ernesta Denise, který mu zprostředkoval první kontakty s francouzskou kulturou. První literární práce mu k tisku zprostředkovala redaktorka Sofie Podlipská, do níž se Vrchlický podle dochované korespondence zamiloval. Podlipská byla o dvacet let starší a moudře mu k životnímu vztahu i sňatku nabídla svou, tehdy patnáctiletou, dceru Ludmilu. Jeho první sbírka milost...

Více od autora

Komentáře ke knize