Marie Majerová
Havířská balada

1955 | Nakladatelství Československý spisovatel

Vydána 3 léta po "Siréně", r. 1938, navazuje "Havířská balada" na tento román kladenských hutí a dolů nejen postavou hrdiny - Rudlou Hudcem, nejmladším a nejmilejším synem Hudcovky, ale i pracovním prostředím, doly saskými a vestfálskými, a posléze závěrečným návratem na Kladensko, kam přichází zestárlý Hudec po mnohýc…h trpkých zkušenostech z ciziny, aby tu - poctivý havíř - dožil v žebrotě poslední léta svého života; tím vším tvoří "Havířská balada" pokračování "Sirény", kreslí obraz Kladenska až do let třicátých našeho věku. Na rozdíl od mohutné "Sirény" se však kniha soustřeďuje na vykreslení jen několika životních osudů. Je to balada o životě horníka Hudce odešlého pro účast na stávce do Německa, o životě jeho ženy Milky a jejich pěti dětí, zpěv o hrdinském životě, o práci, prostých radostech pracujícího člověka, kterému však nakonec nesmyslný kapitalistický řád práci bere a donutí ho promarnit životní sílu. "Havířská balada" však nevyúsťuje beznadějně, poněvadž jak z konečných slov Milky Hudcové, tak ze závěrečného "Poslání" mluví naděje, že ... "s novým řádem dobře bude - skončí havířská balada". Vydána 3 léta po "Siréně", r. 1938, navazuje "Havířská balada" na tento román kladenských hutí a dolů nejen postavou hrdiny - Rudlou Hudcem, nejmladším a nejmilejším synem Hudcovky, ale i pracovním pr…ostředím, doly saskými a vestfálskými, a posléze závěrečným návratem na Kladensko, kam přichází zestárlý Hudec po mnohých trpkých zkušenostech z ciziny, aby tu - poctivý havíř - dožil v žebrotě poslední léta svého života; tím vším tvoří "Havířská balada" pokračování "Sirény", kreslí obraz Kladenska až do let třicátých našeho věku. Na rozdíl od mohutné "Sirény" se však kniha soustřeďuje na vykreslení jen několika životních osudů. Je to balada o životě horníka Hudce odešlého pro účast na stávce do Německa, o životě jeho ženy Milky a jejich pěti dětí, zpěv o hrdinském životě, o práci, prostých radostech pracujícího člověka, kterému však nakonec nesmyslný kapitalistický řád práci bere a donutí ho promarnit životní sílu. "Havířská balada" však nevyúsťuje beznadějně, poněvadž jak z konečných slov Milky Hudcové, tak ze závěrečného "Poslání" mluví naděje, že ... "s novým řádem dobře bude - skončí havířská balada".

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	164
Jazyk:	česky
Vydání:	9. vyd., v Čs. spis. 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 9. 2024 11:56
Číslo položky:	963862

O autorovi

Marie Majerová

Marie Majerová, vlastním jménem Marie Bartošová, byla česká prozaička, komunistická novinářka, překladatelka a národní umělkyně . Její rodiče byli František Bartoš, řezník v Úvalech a Barbora Bartošová-Jarošová. Narodila se v domě čp. 18 . Měla mladšího bratra Josefa, který však zemřel v sedmi měsících na zápal plic. Otec se oběsil v lese roku 1886, když byly Marii čtyři roky. Po jeho smrti se matka s dcerou přestěhovala do Prahy, kde našla pomocí svého švagra práci jako šička potahů na čalouněný nábytek. V roce 1890 se provdala za vysloužilého poddůstojníka Aloise Majera, jeho příjmení Marie převzala zpočátku jako pseudonym a od roku 1921 je používala jako oficiální občanské příjmení. Matka si zařídila malý uzenářský krámek. V roce 1894 otčím získal práci v kladenských ocelárnách a rodina se přestěhovala do nedalekého Újezda, později se usadili v Kročehlavech. Narodily se jim další dvě dcery. Otčím střídal zaměstnání, byl odborovým funkcionářem a Marii přivedl mezi socialistickou mládež. Mládí prožila na Kladně v domě čp. 207 , kde také absolvovala měšťanku. Marie chtěla být učitelkou a matka ji v roce 1896 zapsala do německé klášterní školy v Horažďovicích, aby se zdokonalila v němčině. Nedostatek peněz jí zabránil pokračovat ve studiu a v roce 1898 musela jít sloužit k bohatým příbuzným do Budapešti. Po roce služby se vrátila k rodičům a krátkou dobu působila jako písařka v Praze. Zapojila se aktivně do dělnických akcí a schůzí, byla členkou divadelního ochotnického souboru, navštěvovala Dělnickou akademii a večerní obchodní školu. Byla pracovitá a ambiciózní, hodně četla. Od roku 1899 bydlela v Praze, kde se stýkala s mladými pokrokovými intelektuály z okruhu kolem S. K. Neumanna. Na stránkách sociálnědemokratického tisku jí začaly vycházet první povídky. Měla milostný poměr s básníkem Franti...

Více od autora