Miloslav Švandrlík
Hajlující upír

2006 | Nakladatelství Epocha

Padesát kratičkých povídek vypráví jednoduché příhody, lehce tragikomické, občas trochu nostalgické, často mírně strašidelné. V mnoha z nich hrají roli hororové postavy, jako upíři, čarodějnice či vlkodlaci. Děj povídek je opravdu velice prostý, většinou nelze ani mluvit o zápletce, jde jen o jakési anekdoty. Autorův s…tyl je už bohužel na hony vzdálen někdejší lehkosti a vtipu, přesto se velmi nenáročný čtenář na několika místech může i zasmát. Padesát kratičkých povídek vypráví jednoduché příhody, lehce tragikomické, občas trochu nostalgické, často mírně strašidelné. V mnoha z nich hrají roli hororové postavy, jako upíři, čarodějnice či vlk…odlaci. Děj povídek je opravdu velice prostý, většinou nelze ani mluvit o zápletce, jde jen o jakési anekdoty. Autorův styl je už bohužel na hony vzdálen někdejší lehkosti a vtipu, přesto se velmi nenáročný čtenář na několika místech může i zasmát.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	obálka Jarmila Růžičková
Vazba:	pevná
Počet stran:	237
Jazyk:	česky
ISBN10:	8087027302
ISBN:	9788087027301
Edice:	Dracula
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 2. 2022 11:10
Číslo položky:	278942

O autorovi

Miloslav Švandrlík

Miloslav Švandrlík byl český spisovatel a humorista. Používal také pseudonym Roman Kefalín. Lze se také setkat s křestním jménem Miroslav, které je však chybné. Po vystudování základní školy prošel několik zaměstnání, také absolvoval dvouleté studium na pedagogickém oddělení městské hudební školy v Praze. Po roce 1950 získal maturitu . V letech 1951–1953 studoval na DAMU, studia však po dvou letech zanechal. Po ukončení studia se stal asistentem režie ve Vesnickém divadle v Praze. V roce 1953 nastoupil vojenskou službu k Technickým praporům TP, po jejímž ukončení v roce 1955 byl krátce zaměstnán jako vychovatel korejských dětí v Liběšicích a pak se stal profesionálním spisovatelem. Jeho nejúspěšnějším dílem se stalo dílo Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, které znázorňovalo ironizující a satirickou formou absurdity v tehdejší socialistické armádě. Vše co psal, bylo humoristického až satirického charakteru. Spolupracoval i s celou řadou časopisů a divadel. V těchto časopisech se často podílel na vtipech Jiřího Wintera Neprakty. Napsal několik rozhlasových a televizních scénářů. V letech 1990 až 1997 vystupoval na besedách a doprovodných pořadech k výstavám Masarykova demokratického hnutí. M. Švandrlík zemřel v Praze, ale je pohřben v Kutné Hoře na hřbitově u Nejsvětější Trojice. Seznam 307 Švandrlíkových hororových povídek se nachází v článku Seznam hororových povídek Miloslava Švandrlíka. Dlouho žil na pražském Chodově; několik dní před jeho smrtí v říjnu 2009 mu bylo uděleno čestné občanství MČ Praha 11. 21. dubna 2010 bylo na jeho počest pojmenováno prostranství na Chodově mezi ulicemi Skřivanova a Lažanského, Švabinského a 7. května. Na tomto náměstí byla 14. října 2010 odhalena jeho busta od českého sochaře Miro...

Více od autora