Gustave Courbet
Gustave Courbet

1941 | Nakladatelství S.V.U. Mánes

Autentické dokumenty autora,přebohatá korespondence,dopisy Němcům za prusko-francouské války a pod..Kniha také obsahuje svědectví různých Courbetových současníků,přátel,kritiků i spisovatelů. Autentické dokumenty autora,přebohatá korespondence,dopisy Němcům za prusko-francouské války a pod..Kniha také obsahuje svědectví různých Courbetových současníků,přátel,kritiků i spisovatelů.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	[4] s., [25] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	Prameny, 48. svazek ed. 48. svazek ed. Prameny, sbírka dobrého umění
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 5. 2024 9:26
Číslo položky:	854841

O autorovi

Gustave Courbet

Gustave Courbet, plným jménem Jean Désiré Gustave Courbet , byl francouzský malíř. Je považován za vůdčí postavu francouzského malířského realismu 19. století. Gustave Courbet se narodil v Ornans, jihovýchodně od Besançonu. Jeho rodiče byli dobře situovaní statkáři, po Gustavovi se jim narodily ještě čtyři dcery. Tři z nich Courbet později často portrétoval. V roce 1831 začal navštěvovat náboženskou střední školu v Ornans, kde získal základy malířství. Roku 1837 byl poslán do Královského kolegia v Besançonu. Zde navštěvoval ateliér Charlese Antoine Flajoulota. Koncem roku 1839 odešel do Paříže, kde měl na přání rodičů studovat práva a kde se natrvalo usadil. Místo toho však navštěvoval kurzy malířství u Augusta Hesse a Charlese de Steubena. V Louvru studoval a kopíroval díla španělských, benátských a nizozemských malířů. Roku 1844 se mu, po třech předchozích neúspěšných pokusech, podařilo dosáhnout toho, že mu porota každoročně pořádaného Salónu přijala obraz Courbet a černý pes. Courbet byl silně fixovaný na domov, každoročně Ornans navštěvoval a zřídil si zde ateliér. Protože chtěl poznat originály svých malířských vzorů, odjel roku 1846 do Belgie a Nizozemska. Rok nato se v restauraci Andler, kde se scházela pařížská bohéma, seznámil se spisovatelem Champfleurym, teoretikem umění, s nímž udržoval blízké přátelství až do roku 1863. V témže roce 1847 legitimoval svého nemanželského syna Désiré, kterého měl s modelkou Virginií Binetovou. Jejich vztah se ale krátce nato rozpadl. Přátelil se s básníkem Baudelairem, který po určitou dobu bydlel v jeho ateliéru. V roce 1847 namaloval jeho portrét. Blízce se stýkal rovněž s Proudhonem, jehož socialistickými názory zůstal natrvalo ovlivněn. Prvního velkého úspěchu dosáhl roku 1849, kdy mu porota Salónu udělila zlatou medaili za obraz Odpoledne v Ornans, což ho opravňovalo obesílat v budoucnu Salóny bez schválení kvalifikační komisí. Tři rozměry i význ...

Více od autora