Marija Jurić Zagorka
Gričská čarodějnice : Dcera Marie Terezie - V

2009 | Nakladatelství XYZ

Láska ve všech podobách, rafinované intriky, pestrý život chorvatské šlechty i rakousko-uherského císařského dvora za dob vlády Marie Terezie. Středem pátého dílu románu Gričská čarodějnice je sílící roztržka mezi osvíceným následníkem trůnu Josefem a jeho absolutisticky panující matkou, ovládanou kněžími a intriky pri…ncezny Amélie, jedné z dcer Marie Terezie. Princezna, která se právě stala vévodkyní parmskou, tvrdě bojuje o své místo na slunci a její boj o moc je provázen řadou dramatických a záhadných událostí. Navíc se v tomto díle objevuje znovu vrah devíti šlechticů od záhřebského Krvavého mostu. Láska ve všech podobách, rafinované intriky, pestrý život chorvatské šlechty i rakousko-uherského císařského dvora za dob vlády Marie Terezie. Středem pátého dílu románu Gričská čarodějnice je sílící …roztržka mezi osvíceným následníkem trůnu Josefem a jeho absolutisticky panující matkou, ovládanou kněžími a intriky princezny Amélie, jedné z dcer Marie Terezie. Princezna, která se právě stala vévodkyní parmskou, tvrdě bojuje o své místo na slunci a její boj o moc je provázen řadou dramatických a záhadných událostí. Navíc se v tomto díle objevuje znovu vrah devíti šlechticů od záhřebského Krvavého mostu.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	398
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073882108
ISBN:	9788073882105
Překladatel:	Dušan Karpatský
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 9. 2025 11:26
Číslo položky:	1383739

O autorovi

Marija Jurić Zagorka

Marija Jurić byla spisovatelka a první chorvatská profesionální novinářka. Podle ankety vyhlášené v roce 2005 záhřebským deníkem Vjesnik, je druhým nejčtenějším chorvatským autorem všech dob. V roce 2004 se v soutěži Největší Chorvat umístila na 34. místě. O životě Marie Jurić nebylo mnoho známo, dokonce ani datum narození. Původně bylo nejčastěji zmiňováno datum 1. ledna 1873, ale zkoumáním registrů ve Státním archivu bylo zjištěno, že se narodila dne 2. března 1873 ve vsi Negovec poblíž obce Vrbovac v bohaté rodině matky Josipe Domin a otce Ivana Juriće. Křtěna byla 3. března 1873 jménem Marianna. Dětství strávila v chorvatském Záhoří, kde její otec vlastnil farmu Golubovec a řídil statek Šanjugovo, vlastněný baronem Gezou Rauchem. Marija Jurić Zagorka byla zaměstnána v časopise Obzor, v roce 1896 jí v něm vyšel první článek, za několik let zde působila jako šéfredaktorka. Později začala vydávat první chorvatský „ženský časopis“ s názvem Ženski list a také časopis Hrvatica . Bojovala v nich nejen proti sociálnímu útlaku, maďarizaci a germanizaci chorvatské společnosti, ale i za práva žen. V roce 1903, poté, co zorganizovala masovou ženskou demonstraci, se dostala do vězení. Jejím rádcem a mecenášem byl Josip Juraj Strossmayer, který ji podporoval a k psaní románů povzbuzoval. Marija J. Zagorka udržovala velmi dobré kontakty i s politickými reprezentanty zemí, jejichž osud byl podobný historii Chorvatska. Patřili k nim T. G. Masaryk a Milan Hodža. Zemřela v Záhřebu 30. listopadu 1957. Pohřbena je na záhřebském hřbitově Mirogoj. Je autorkou 34 románů a 14 dramat. Psala romány pro široké publikum, spojuje v nich milostné příběhy s prvky národní historie. Některé z jejích próz byly uvedeny jako divadelní hry, některé i zfilmovány. Jejímu dílu se věnoval překladatel Dušan Karpatský. V t...

Více od autora