Marija Jurić Zagorka, Marija Juričová-Zagorka
Gordana : Díl 1-4

1998 | Nakladatelství Ivo Železný

2. část historického románu z doby Uherského království, kde na konci 15. století vrcholí boj o následnictví na trůn po králi Matyáši Korvínovi.
V 2. části románu z období panování krále Matyáše Korvína pokračuje vír bojů a intrik o následnictví uhersko-charvátského trůnu. O královskou korunu usiluje i manželka pan…ovníka, královna Beatrice, dcera mocného neapolského krále Ferranta. Její povaze dominuje touha po moci za každou cenu, bezcitnost, panovačnost a touha po přepychu. Její plány ohrožuje králův levoboček Ivan, kterého by král rád učinil svým nástupcem. Beatrice proto připravuje lest hodnou královny. Předstírá těhotenství a slibuje králi legitimního dědice. Ve skutečnosti plánuje podvrhnout Matyášovi cizí dítě jako jeho vlastní. Matkou dítěte se má stát krásná a statečná dvořanka Gordana a otcem budoucího krále Beatricin bratr Francesco. K uskutečnění záměrů se královně hodí chystaná svatba v paláci jejího otce, krále Ferranta, v Neapoli. Gordana spolu s doprovodem odjíždí do Neapole a královna věří, že se již nevrátí. Děj románu je plný zápletek a intrik, sledujeme složité osudy Gordany na neapolském a charvátském královském dvoře a autorka seznamuje čtenáře s mravy a zvyky na středověkých královských dvorech. 2. část historického románu z doby Uherského království, kde na konci 15. století vrcholí boj o následnictví na trůn po králi Matyáši Korvínovi.
V 2. části románu z období panování krále Matyáše K…orvína pokračuje vír bojů a intrik o následnictví uhersko-charvátského trůnu. O královskou korunu usiluje i manželka panovníka, královna Beatrice, dcera mocného neapolského krále Ferranta. Její povaze dominuje touha po moci za každou cenu, bezcitnost, panovačnost a touha po přepychu. Její plány ohrožuje králův levoboček Ivan, kterého by král rád učinil svým nástupcem. Beatrice proto připravuje lest hodnou královny. Předstírá těhotenství a slibuje králi legitimního dědice. Ve skutečnosti plánuje podvrhnout Matyášovi cizí dítě jako jeho vlastní. Matkou dítěte se má stát krásná a statečná dvořanka Gordana a otcem budoucího krále Beatricin bratr Francesco. K uskutečnění záměrů se královně hodí chystaná svatba v paláci jejího otce, krále Ferranta, v Neapoli. Gordana spolu s doprovodem odjíždí do Neapole a královna věří, že se již nevrátí. Děj románu je plný zápletek a intrik, sledujeme složité osudy Gordany na neapolském a charvátském královském dvoře a autorka seznamuje čtenáře s mravy a zvyky na středověkých královských dvorech.

Obsažené svazky:

Gordana, Smrt na zlatě? 2000 (327 s., 1. vyd.)
Gordana, Láska, nebo království? 2000 (283 s., 1. vyd.)
Gordana, Levoboček králem? 1997 I (435 s., 1. vyd.)
Gordana, Krásná je Neapol-- 1998 2. díl (413 s., 1. vyd.)

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	435 + 413 + 327 + 283
Jazyk:	česky
ISBN10:	8023735535
ISBN:	9788023735536
Překladatel:	Dušan Karpatský
Edice:	1, 2, 3, 4. svazek ed. 1, 2, 3, 4. svazek ed. Gordana
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 9. 2026 16:1
Číslo položky:	1931459

O autorech

Marija Jurić Zagorka

Marija Jurić byla spisovatelka a první chorvatská profesionální novinářka. Podle ankety vyhlášené v roce 2005 záhřebským deníkem Vjesnik, je druhým nejčtenějším chorvatským autorem všech dob. V roce 2004 se v soutěži Největší Chorvat umístila na 34. místě. O životě Marie Jurić nebylo mnoho známo, dokonce ani datum narození. Původně bylo nejčastěji zmiňováno datum 1. ledna 1873, ale zkoumáním registrů ve Státním archivu bylo zjištěno, že se narodila dne 2. března 1873 ve vsi Negovec poblíž obce Vrbovac v bohaté rodině matky Josipe Domin a otce Ivana Juriće. Křtěna byla 3. března 1873 jménem Marianna. Dětství strávila v chorvatském Záhoří, kde její otec vlastnil farmu Golubovec a řídil statek Šanjugovo, vlastněný baronem Gezou Rauchem. Marija Jurić Zagorka byla zaměstnána v časopise Obzor, v roce 1896 jí v něm vyšel první článek, za několik let zde působila jako šéfredaktorka. Později začala vydávat první chorvatský „ženský časopis“ s názvem Ženski list a také časopis Hrvatica . Bojovala v nich nejen proti sociálnímu útlaku, maďarizaci a germanizaci chorvatské společnosti, ale i za práva žen. V roce 1903, poté, co zorganizovala masovou ženskou demonstraci, se dostala do vězení. Jejím rádcem a mecenášem byl Josip Juraj Strossmayer, který ji podporoval a k psaní románů povzbuzoval. Marija J. Zagorka udržovala velmi dobré kontakty i s politickými reprezentanty zemí, jejichž osud byl podobný historii Chorvatska. Patřili k nim T. G. Masaryk a Milan Hodža. Zemřela v Záhřebu 30. listopadu 1957. Pohřbena je na záhřebském hřbitově Mirogoj. Je autorkou 34 románů a 14 dramat. Psala romány pro široké publikum, spojuje v nich milostné příběhy s prvky národní historie. Některé z jejích próz byly uvedeny jako divadelní hry, některé i zfilmovány. Jejímu dílu se věnoval překladatel Dušan Karpatský. V t...

Více od autora